Měsíce a dny v týdnu anglicky: tabulka s výslovností

In May. On Monday. At the weekend.

Tři časové údaje a tři různé předložky. A právě tady se Češi zaseknou mnohem častěji než u samotných slovíček. Že pondělí je Monday, si pamatuje skoro každý, kdo kdy otevřel učebnici. Jestli se říká in Monday, on Monday, nebo at Monday, už tak jasné není. 🙈

A pak je tu výslovnost. Na lekcích v ClearEnglish slýcháme Wed-nes-day se všemi písmeny, DŽU-laj s přízvukem na začátku a srpen vyslovený jako přídavné jméno, které znamená vznešený. Tuhle poslední chybu mimochodem najdeš i v jednom z nejvýš postavených českých přehledů měsíců ve vyhledávání a objevuje se i v AI odpovědi Googlu na dotaz srpen anglicky (stav v říjnu 2026).

V tomhle článku najdeš:

• přehledné tabulky měsíců, dnů a ročních období se zkratkami a výslovností,
• odkud se anglické názvy vzaly (a proč September znamená sedmý),
• předložky in, on, at a kdy žádnou nepoužít,
• části dne, data, svátky a slovíčka jako pozítří nebo předevčírem,
• nejčastější chyby Čechů, cvičení a interaktivní test.

Měsíce anglicky: přehled v kostce

Měsíce se anglicky řeknou months. Je jich dvanáct, od January (leden) po December (prosinec), píšou se vždycky s velkým písmenem a před měsícem stojí předložka in: in January, v lednu.

Výslovnost v tabulce je britská. Američané na konci slov jako September nebo October vyslovují i r: /sepˈtembɚ/.

Když si měsíce rozdělíš podle ročních období, pamatuje se to líp. Tři zimní, tři jarní, tři letní, tři podzimní:

Jak se řekne leden, únor, březen… anglicky

Každý anglický měsíc má za sebou kus římské historie. Když znáš příběh, slovo se ti lépe vybaví.

• Leden anglicky je January. Podle Januse, římského boha dveří a počátků se dvěma tvářemi: jedna hledí do starého roku, druhá do nového.
• Únor anglicky je February. Podle februa, římského očistného svátku, který se slavil právě v únoru.
• Březen anglicky je March. Podle Marta, boha války. V nejstarším římském kalendáři to byl první měsíc roku.
• Duben anglicky je April. Původ jistě neznáme. Často se uvádí latinské aperire, otevírat, jako když se otvírají pupeny.
• Květen anglicky je May. Podle bohyně Maie. Je to jediný měsíc, který se nezkracuje, protože má jen tři písmena.
• Červen anglicky je June. Nejspíš podle bohyně Juno.
• Červenec anglicky je July. Podle Julia Caesara. Přízvuk je na druhé slabici: džu-LAJ.
• Srpen anglicky je August. Podle císaře Augusta. Přízvuk je na první slabici: Ó-gəst.
• Září anglicky je September. Z latinského septem, sedm.
• Říjen anglicky je October. Z latinského octo, osm.
• Listopad anglicky je November. Z latinského novem, devět.
• Prosinec anglicky je December. Z latinského decem, deset.

Proč September znamená sedmý, když je devátý

Nejstarší římský kalendář začínal v březnu. September byl tedy opravdu sedmý měsíc, October osmý, November devátý a December desátý. Když se začátek roku přesunul na leden, názvy zůstaly a čísla přestala sedět.

Pro zapamatování se to ale hodí:

• October jako octopus, chobotnice s osmi chapadly. 🐙
• December jako decade, deset let.
• A July s August nesou jména dvou nejslavnějších Římanů, Caesara a Augusta. Původně se jmenovaly prostě pátý (Quintilis) a šestý (Sextilis).

Česká jména měsíců naopak popisují přírodu a práci na poli: led, bříza, dub, květ, srp, padající listí. S angličtinou ti tedy čeština nepomůže. Tím spíš se vyplatí znát ten římský příběh.

Dny v týdnu anglicky

Dny v týdnu se anglicky řeknou days of the week: Monday, Tuesday, Wednesday, Thursday, Friday, Saturday a Sunday. Píšou se s velkým písmenem a používá se s nimi předložka on: on Monday, v pondělí.

Koncovku -day uslyšíš jako /deɪ/, ale v rychlé řeči i zkráceně jako /di/: Monday /ˈmʌndi/. Obojí je správně.

Anglická jména dnů vznikla ze starých germánských bohů a z nebeských těles. Česká jména se naopak počítají: pondělí je den po neděli, úterý pochází ze staročeského vterý, tedy druhý, středa je střed týdne, čtvrtek čtvrtý a pátek pátý den. Sobota pochází z hebrejského šabat a neděle je den, kdy se nedělá.

Tuesday, nebo Thursday? Pomůcka pro Čechy

Tyhle dva dny si pletou skoro všichni začátečníci. Liší se dvěma hláskami a obě slova začínají na T. Pomůže tohle:

• Tuesday zní na začátku trochu jako two, dva. A úterý je druhý den týdne (staročesky vterý = druhý). ✌️
• Thursday je den Thora, boha hromu s kladivem. Začíná stejně jako jeho jméno, na th: /θ/.

Tuesday/ˈtjuːzdeɪ/Thursday/ˈθɜːzdeɪ/

Britská výslovnost Tuesday je /ˈtjuːzdeɪ/, zhruba ťúzdej, americká /ˈtuːzdeɪ/. Ve Thursday pozor na th: špička jazyka mezi zuby, ne české t ani f.

Pracovní dny a víkend

• weekday = všední den, pondělí až pátek (on weekdays, ve všední dny)
• weekend = víkend, sobota a neděle
• working day (americky taky workday) nebo business day = pracovní den, třeba ve smlouvách: within five working days, do pěti pracovních dnů
• Monday to Friday = od pondělí do pátku, americky taky Monday through Friday

A jedna drobnost, která se hodí u kalendářů: podle mezinárodní normy ISO 8601 začíná týden pondělím, stejně jako v Česku a v Británii. Americké kalendáře ale obvykle začínají nedělí (tak to má pro USA nastavené i Unicode CLDR, ze kterého berou kalendáře v telefonech a počítačích). Když ti americký kolega pošle kalendář, první sloupec bývá Sunday.

Roční období anglicky

Roční období se anglicky řeknou seasons: spring (jaro), summer (léto), autumn (podzim, americky fall) a winter (zima). Píšou se malým písmenem a používá se s nimi předložka in.

Tři věci, které stojí za zapamatování:

1. Malé písmeno. Měsíce a dny píšeš s velkým (January, Monday), roční období s malým (spring, winter). Přesně jako v češtině.
2. Se členem, nebo bez. In spring i in the spring jsou správně a znamenají totéž, na jaře. Když mluvíš o konkrétním roce, člen se hodí víc: in the spring of 2025.
3. Autumn má němé n. Čte se /ˈɔːtəm/, zhruba ótm. Americké fall (podzim jako čas, kdy padá listí) uslyšíš v seriálech a filmech, Britové říkají hlavně autumn.

autumn/ˈɔːtəm/

Předložky in, on, at: in May, on Monday, at the weekend

Tady se dělá nejvíc chyb, protože čeština má pro všechny tyhle situace prostě „v“ nebo „o“: v květnu, v pondělí, o víkendu. Angličtina rozlišuje podle toho, jak velký časový úsek to je.

Pravidlo: čím delší období, tím „větší“ předložka. In pro měsíce, roční období a roky, on pro dny a data, at pro přesný čas a pár pevných spojení.

Ráno, ale v pondělí ráno

Tohle je past, do které spadne skoro každý. Samotná část dne má in: in the morning, ráno. Jakmile ale řekneš, o který den jde, předložka se změní na on, protože den je důležitější:

• in the morning → on Monday morning
• in the evening → on Friday evening
• at night → on Saturday night

Každé pondělí: on Mondays a every Monday

Když se něco opakuje, máš dvě možnosti. Buď on a den v množném čísle (on Mondays), nebo every bez předložky (every Monday). Obojí znamená každé pondělí.

Příští, minulý, tento: next, last, this bez předložky

Před next, last, this a every předložku nedáváš. Stejně jako před today, tomorrow, yesterday a tonight.

A malé varování: u this Friday a next Friday se nedomluví ani rodilí mluvčí. Když je pondělí, this Friday znamená skoro vždycky tenhle pátek. Next Friday může znamenat tenhle i ten další. Když na termínu záleží, řekni datum: on Friday the 6th.

Za týden, před týdnem, do pátku

Tři spojení, která Češi překládají slovo od slova, a vyjde z toho něco jiného:

Části dne anglicky: ráno, dopoledne, odpoledne, večer

Angličtina nemá zvláštní slovo pro dopoledne. Ráno i dopoledne je morning, odpoledne afternoon, večer evening a noc night.

U přesného času se dopoledne a odpoledne vyjadřuje zkratkami a.m. (z latinského ante meridiem, před polednem) a p.m. (post meridiem, po poledni): at 10 a.m. je v deset dopoledne, at 3 p.m. ve tři odpoledne. Kde se u nich nejčastěji chybuje a proč je 12 p.m. zrádné, rozebíráme v článku o číslech, datech a čase v angličtině.

morning/ˈmɔːnɪŋ/

Good evening, nebo good night?

Pozdravy se řídí stejnými částmi dne. Good morning do poledne, good afternoon odpoledne, good evening večer.

Good night ale není pozdrav při příchodu. Říká se, když se večer loučíš nebo jdeš spát, jako česká dobrou noc. Když v osm večer vejdeš do restaurace a řekneš Good night, číšník bude čekat, že zase odcházíš. 😄

Včera, dnes, zítra a další užitečná slova

Dvě kulturní poznámky, které se hodí v práci i na cestách:

• Svátek ve smyslu jmenin Britové ani Američané neslaví. Když řekneš It's my name day today, budeš to nejspíš muset vysvětlit: In Czechia, every day of the year has a name, and people with that name celebrate.
• Hlavní vánoční den je v Británii a USA až 25. prosince, Christmas Day. Štědrý večer, který se u nás slaví nejvíc, je pro ně spíš předvečer. Předložky: at Christmas (o Vánocích), ale on Christmas Day a on Christmas Eve (konkrétní den).

Pozor taky na last week. Bez členu je to minulý týden. The last week je posledních sedm dní, třeba od minulé středy do dneška.

Datum anglicky: jak ho napsat a říct

Britové píšou den před měsícem (26 October 2026) a čtou the twenty-sixth of October. Američané píšou měsíc před dnem (October 26, 2026) a čtou October twenty-sixth.

Den se vždycky čte jako řadová číslovka: first, second, third, fourth… Ve zkratce se píše s koncovkou: 1st, 2nd, 3rd, 4th, a pak 21st, 22nd, 23rd, ale 11th, 12th, 13th.

A dvě otázky, které Češi slučují do jedné („jaký je dnes den?“):

Číselné datum typu 03/12/2026 si v e-mailu radši odpusť. Britové v něm čtou 3. prosince, Američané 12. března. Celý problém i bezpečné formáty najdeš v článku o číslech, datech a částkách v angličtině.

Velká písmena: kde je angličtina opačně než čeština

V češtině píšeš leden i pátek malým písmenem. V angličtině je to naopak:

• Měsíce: vždycky velké písmeno. January, ne january.
• Dny v týdnu: vždycky velké písmeno. Friday, ne friday.
• Roční období: malé písmeno, stejně jako česky. spring, ne Spring (pokud zrovna nezačíná věta).
• Svátky: velké písmeno. Christmas, Easter, New Year's Eve.

Výslovnost: sedm slov, na kterých se Češi zaseknou

Čeština má přízvuk vždycky na první slabice. Angličtina ne, a u měsíců je to slyšet nejvíc.

1. Wednesday /ˈwenzdeɪ/: první d se nečte. Zhruba wenzdej, dvě slabiky, ne tři.
2. July /dʒuˈlaɪ/: přízvuk na druhé slabici, džu-LAJ. České DŽU-laj zní cize.
3. September, October, November, December: všechny mají přízvuk na druhé slabici. sep-TEM-bə, ok-TOU-bə, nou-VEM-bə, di-SEM-bə.
4. August /ˈɔːɡəst/: přízvuk na první slabici, Ó-gəst. S přízvukem na druhé (/ɔːˈɡʌst/) je to jiné slovo, přídavné jméno august, vznešený, majestátní.
5. January /ˈdʒænjuəri/: na začátku dž, ne j. Zhruba dženjuəri.
6. February /ˈfebruəri/: první r v praxi často zmizí. Cambridge Dictionary uvádí u americké výslovnosti i variantu /ˈfebjueri/. Obojí je v pořádku.
7. autumn /ˈɔːtəm/: n na konci je němé.

Wednesday/ˈwenzdeɪ/August/ˈɔːɡəst/July/dʒuˈlaɪ/

Pokud tě zajímá, proč Češi v angličtině znějí česky i s dobrou slovní zásobou, přízvuk je jeden z hlavních důvodů. Jak na plynulou řeč, rozebíráme v článku jak se naučit mluvit anglicky.

Deset chyb, které Češi dělají nejčastěji

Sesbírané z lekcí v ClearEnglish. Aspoň dvě z nich určitě znáš. 😅

Jak se měsíce a dny naučit (i s dětmi)

Slovíčka jako Monday nebo July se nenaučíš tabulkou. Naučíš se je tím, že je budeš denně používat ve větách. Pár způsobů, které fungují:

1. Začni den datem. Každé ráno nahlas: Today is Monday, the 26th of October. Za týden máš v hlavě dny, řadové číslovky i předložky.
2. Přepni si telefon do angličtiny. Kalendář, budík a připomínky ti pak budou ukazovat Mon, Tue, Wed desetkrát denně.
3. Uč se ve skupinách po třech. Tři zimní, tři jarní, tři letní a tři podzimní měsíce. Dvanáct slov v jedné řadě se pamatuje hůř než čtyři trojice.
4. Mluv o svém kalendáři. What are you doing at the weekend? I'm seeing my friends on Saturday. My holiday is in August. Přesně takové věty uslyšíš v každém small talku. Jak takový rozhovor vést, najdeš v článku small talk anglicky.
5. Básnička na počet dní. Angličtina má svou starou říkanku Thirty days hath September, April, June and November… (třicet dní má září, duben, červen a listopad). Funguje stejně jako počítání na kloubech ruky.

S dětmi to jde nejlépe přes písničky a jejich vlastní svět: When is your birthday? It's in May! nebo kreslení obrázků ke každému ročnímu období. Malé děti si slovíčka pamatují hlavně v pohybu a ve hře. Víc tipů najdeš v článku angličtina pro děti.

Cvičení: in, on, at, nebo nic? (10 vět)

Doplň předložku. Kde žádná nepatří, napiš pomlčku nebo nech prázdné. Bez koukání do tabulky. 😊

1. I was born ______ March.
2. The meeting is ______ Thursday.
3. We usually go skiing ______ winter.
4. The shop closes ______ 6 p.m.
5. I'll call you ______ next week.
6. She doesn't work ______ Fridays.
7. It's cold here ______ night.
8. What are you doing ______ the weekend? (britsky)
9. The concert is ______ the 14th of May.
10. I start my new job ______ Monday morning.

Odpovědi:

1. in (měsíc)
2. on (den v týdnu)
3. in (roční období)
4. at (přesný čas)
5. žádná předložka (před next žádná nepatří)
6. on (opakuje se každý pátek, proto Fridays)
7. at (pevné spojení at night)
8. at (britsky at the weekend, americky on the weekend)
9. on (přesné datum)
10. on (konkrétní den s částí dne)

Devět a víc? Máš to. 💪

A teď interaktivní verze. Klikneš a hned vidíš vysvětlení:

Cvičení: měsíce, dny a předložky času

1 / 10

My birthday is ___ July.

oninat

Na závěr

Dvanáct měsíců a sedm dnů se naučíš za odpoledne. Co se učí déle, jsou tři věci kolem nich:

• velké písmeno u měsíců a dnů (a malé u ročních období),
• předložky: in May, on Monday, at the weekend a nic před next nebo last,
• přízvuk u July, August a září až prosince.

Pokud si chceš ověřit, kde v angličtině zrovna jsi, zkus si test úrovně. Měsíce, dny a předložky času patří k základům úrovně A1. Co znamenají další úrovně, vysvětlujeme v článku o úrovních angličtiny.

Zdroje

• Cambridge Dictionary: hesla August, Wednesday, Tuesday, July, February, autumn, fall, fortnight, good night a name day. Výslovnost, britské a americké varianty a významy.
• Cambridge Dictionary, English Grammar Today: At, on and in (time). Předložky času, at the weekend vs. on the weekend, next, last a every bez předložky.
• Wikipedia: January, February, July, Roman calendar, Tuesday, Thursday a Friday. Původ anglických názvů měsíců a dnů.
• Wikipedia: ISO week date (týden podle ISO 8601 začíná pondělím) a Unicode CLDR: weekData (první den týdne podle země).
• Wikipedie: Úterý. Původ českého názvu ze staročeského vterý.