Firemní výuka angličtiny: jak ji vybrat, aby se vyplatila

Firma objedná kurz angličtiny. Dvanáct lidí, jedna skupina, úterý od půl páté. První dva týdny jsou plné. Po dvou měsících chodí čtyři. Po půl roce se kurz potichu zruší a nikdo neumí říct, jestli k něčemu byl.

Takhle končí spousta firemních kurzů. A často to není chybou lektora ani lidí, kteří přestali chodit. Je to chyba zadání: kurz se koupil dřív, než si někdo řekl, co přesně má tým po jeho skončení umět.

Tenhle článek je návod pro personalisty, vedoucí týmů a majitele firem, jak firemní výuku angličtiny vybrat tak, aby se dala vyhodnotit a aby se vyplatila.

Co je firemní výuka angličtiny

Firemní výuka angličtiny je výuka, kterou platí zaměstnavatel a která připravuje zaměstnance na situace, ve kterých angličtinu v práci používají: e-maily, porady, telefonáty, prezentace, jednání s klienty nebo small talk se zahraničními kolegy. Liší se od běžného kurzu tím, že cíl určuje firma a výsledek by měl být měřitelný.

Nejčastější formy:

• Skupinový kurz: pravidelné lekce pro skupinu zaměstnanců na podobné úrovni.
• Individuální lekce: jeden zaměstnanec a lektor, obsah přesně podle jeho práce.
• Workshop na míru: jednorázový nebo krátký intenzivní blok k jednomu tématu, třeba porady nebo prezentace.
• Online, nebo osobně: online lekce šetří čas na cestu a dají se snáz zařadit do pracovního dne, osobní výuka se hodí hlavně pro skupiny v jedné kanceláři.

Proč firmy do angličtiny investují

Protože angličtina je pro velkou část zaměstnavatelů pracovní nástroj a mezi tím, co firmy potřebují, a tím, co lidé umí, zůstává mezera.

Největší mezinárodní průzkum na tohle téma udělaly Cambridge English a QS v roce 2016. Odpovědělo v něm 5 373 zaměstnavatelů z 38 zemí:

• V zemích, kde angličtina není úředním jazykem, ji 69 % zaměstnavatelů označilo za důležitou pro svou firmu. V Německu, Belgii, Itálii, Portugalsku a Švýcarsku to bylo přes 95 %. Česko ve vzorku chybí, Německo, náš největší obchodní partner, ano.
• Mezi úrovní angličtiny, kterou firmy potřebují, a tou, kterou mají jejich lidé, je napříč malými, středními i velkými firmami mezera nejméně 40 %. Největší je v interních rolích: v personalistice, účetnictví a financích, ve výrobě a logistice.
• 98,5 % zaměstnavatelů angličtinu ověřuje už při náboru, nejčastěji pohovorem v angličtině. Jak se na něj připravit, popisujeme v článku pohovor v angličtině.
• Dobrá angličtina podle poloviny zaměstnavatelů vede k rychlejšímu postupu a podle 46 % k vyšším platovým nárůstům.

A jak jsou na tom Češi? V žebříčku EF English Proficiency Index 2025 je Česko na 23. místě se skóre 582, v pásmu „vysoká úroveň“. Zajímavější je rozpad podle dovedností: čtení 598, poslech 579, psaní 537 a mluvení jen 498. Právě mluvení, tedy dovednost, která je v práci vidět nejvíc, je u Čechů nejslabší. (EF testuje lidi, kteří se k testu přihlásí sami. Vzorek proto podle samotného EF není reprezentativní a výsledky mohou být oproti celé populaci posunuté nahoru i dolů.)

Data Českého statistického úřadu (šetření Adult Education Survey 2022) doplňují obrázek: anglicky aspoň základně umí každý druhý dospělý, plynně ale víc než pětina lidí ve věku 18 až 24 let, desetina ve věku 35 až 49 let a jen 3 % lidí mezi 60 a 69 lety. Firmy přitom vzdělávání svých lidí berou vážně: na pracovně zaměřeném vzdělávání se podílí 51 % zaměstnanců a podle ČSÚ jeho velká většina probíhá v pracovní době a na pokyn zaměstnavatele.

Krok 1: zjistěte, co tým opravdu potřebuje

Analýza potřeb (anglicky needs analysis) je nejlevnější část celé výuky, a přesto se snadno přeskočí. Stačí na ni krátký dotazník a rozhovor s vedoucími. Zjišťujete tři věci:

1. Kdo angličtinu používá. Ne celá firma, ale konkrétní role. Obchodník, který jedná se zahraničním klientem, potřebuje něco jiného než účetní, která jednou měsíčně píše e-mail do centrály.
2. V jakých situacích. E-maily, porady, telefonáty, prezentace, vyjednávání, technická dokumentace? Každá situace potřebuje jinou slovní zásobu a jiný trénink.
3. Na jaké úrovni jsou lidé dnes. Vlastnímu odhadu nevěřte, lidé se systematicky nadhodnocují i podhodnocují. Rychlou orientaci dá test úrovně zdarma, přesnější obrázek vstupní pohovor s lektorem.

Výsledkem má být jedna věta pro každou skupinu lidí, třeba: Obchodní tým potřebuje do šesti měsíců samostatně vést online jednání s klienty z Německa a Rakouska. To je zadání, podle kterého se dá výuka postavit i vyhodnotit.

Krok 2: stanovte cílovou úroveň a měřitelný cíl

Úrovně angličtiny se popisují podle Společného evropského referenčního rámce (SERR, anglicky CEFR) od A1 po C2. Co znamenají v praxi, rozebíráme v článku úrovně angličtiny. Pro firemní výuku se hodí tahle orientační tabulka:

Úroveň B2 je pro většinu kancelářských pozic v mezinárodním prostředí rozumné minimum. Co na ní člověk zvládne a jak dlouho na ni trvá cesta z B1, popisuje článek úroveň B2 v angličtině.

A buďte realističtí v čase. Cambridge English uvádí pro dosažení jednotlivých úrovní orientačně tyto počty hodin řízené výuky (celkem, od začátku):

Posun o jeden stupeň tedy znamená zhruba 150 až 200 hodin výuky, doplněných samostudiem. Při dvou lekcích týdně je to víc než rok. Proto je dobré vedle úrovně stanovit i cíl v pracovních situacích, který jde splnit dřív: vést poradu, napsat nabídku bez kontroly kolegy, zvládnout telefonát s dodavatelem.

Krok 3: vyberte formu výuky podle cíle

U skupin rozhoduje hlavně velikost. Ve videostudii DESI, která natočila 105 hodin angličtiny v německých školách, mluvili studenti dohromady 23 % času a volně formulované promluvy tvořily asi 11 % hodiny. Ve firmě to bývá lepší, ale princip platí: čas na mluvení se dělí počtem lidí.

Jednoduchá aritmetika (modelový příklad, ne výsledek studie): když v šedesátiminutové lekci mluví studenti polovinu času, vychází na jednoho člověka:

Pokud je cílem mluvení, porady nebo jednání, skupina nad šest lidí se obvykle nevyplatí. Pro gramatiku, psaní a slovní zásobu je větší skupina v pořádku. Proč je samotné mluvení tak důležité a proč ho poslech nenahradí, vysvětluje článek jak se rozmluvit anglicky.

Krok 4: naplánujte pravidelnost a čas

Na pravidelnosti záleží víc než na celkovém počtu hodin. Rozložené učení (anglicky spacing effect) patří k nejlépe doloženým jevům psychologie učení. Metaanalýza Cepedy a kolegů z roku 2006 shrnula 839 měření z 317 experimentů a potvrdila, že stejný čas rozdělený do více sezení s odstupem vede k lepšímu zapamatování než učení nahuštěné najednou. A čím déle si má člověk látku pamatovat, tím delší odstupy mezi opakováními se vyplatí. Studie se týkají hlavně zapamatování slov a faktů, ne celých kurzů, ale pro slovní zásobu a fráze, na kterých firemní angličtina stojí, platí přesně.

V praxi to znamená:

• Raději dvakrát týdně 45 minut než jednou 90 minut. Látka se zopakuje s odstupem a lidé přijdou s angličtinou do styku častěji.
• Lekce do pracovní doby, ne na konec dne. Lekce v půl páté soupeří s vyzvedáváním dětí a únavou, a proto se obětuje jako první.
• Pravidla pro rušení předem. Domluvte, do kdy se dá lekce zrušit a co se stane s propadlou hodinou. Bez pravidel se výuka rozpadne při prvním náročném měsíci.
• Úkoly z reálné práce. Nejlepší materiál pro firemní výuku je skutečný e-mail, skutečná prezentace a skutečná porada, samozřejmě s ohledem na důvěrné informace.

Krok 5: měřte výsledky

Výuka, která se neměří, se při prvním škrtání rozpočtu zruší. Měřit se dá jednoduše:

• Vstupní a výstupní test podle CEFR. Stejný typ testu na začátku a třeba po šesti měsících.
• Docházka. Klesající docházka je první varovný signál, že výuka nesedí na potřeby nebo na čas.
• Pracovní cíle. Ty z kroku 1: zvládne obchodní tým jednání bez tlumočení? Píše asistentka e-maily do centrály bez kontroly?
• Krátká zpětná vazba od lidí. Jednou za čtvrtletí tři otázky: co se zlepšilo, co chybí, co změnit.

Domluvte se školou, že vám výsledky jednou za čtvrtletí pošle v jednoduchém přehledu.

Na co se zeptat jazykové školy

Než podepíšete smlouvu, zeptejte se:

1. Jak zjistíte vstupní úroveň? Test plus krátký rozhovor je lepší než jen online test.
2. Kdo bude učit a jak lektory vybíráte? Zeptejte se na zkušenosti s výukou dospělých ve firmách.
3. Přizpůsobíte obsah našemu oboru? Pracovní situace a slovní zásoba vašeho oboru, ne obecná učebnice.
4. Jak velké budou skupiny a podle čeho je rozdělíte? Podle úrovně i podle situací, ve kterých lidé angličtinu používají.
5. Jak budete měřit a reportovat pokrok? Ideálně vstupní a výstupní test a pravidelný přehled.
6. Jaká jsou pravidla rušení lekcí?
7. Můžeme začít pilotním workshopem nebo zkušební lekcí? Je to nejlevnější způsob, jak zjistit, jestli vám styl výuky sedí.
8. Co se stane, když lektor onemocní nebo odejde?

Je firemní výuka angličtiny daňově uznatelný náklad?

Krátká odpověď: ano, pokud výuka souvisí s předmětem činnosti firmy. Pro firmu je to daňově uznatelný náklad a pro zaměstnance to není zdanitelný příjem. Podrobněji podle zákona o daních z příjmů ve znění platném v roce 2026:

• Pro firmu: podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 3 jsou daňově uznatelné výdaje spojené s odborným rozvojem zaměstnanců, pokud souvisejí s předmětem činnosti zaměstnavatele. Angličtina pro obchodníka, který jedná se zahraničními klienty, tam typicky patří.
• Pro zaměstnance: podle § 6 odst. 9 písm. a) je od daně osvobozené nepeněžní plnění na odborný rozvoj zaměstnanců související s předmětem činnosti zaměstnavatele. Klíčové slovo je nepeněžní: firma platí kurz přímo škole. Když zaměstnanci kurz proplatí v penězích, toto osvobození se nepoužije.
• Když kurz s prací nesouvisí (třeba španělština na dovolenou), jde o benefit. Pro zaměstnance může být osvobozený podle § 6 odst. 9 písm. d), pokud je nepeněžní, nejde o skrytou mzdu a firma ho platí z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku po zdanění nebo z daňově neuznatelných nákladů. Od roku 2024 ale jen do souhrnného limitu poloviny průměrné mzdy, v roce 2026 tedy do 24 483,50 Kč za rok dohromady s dalšími benefity tohoto typu. Pro firmu v tom případě nejde o daňově uznatelný náklad.

Tohle je obecný přehled, ne daňové poradenství. Konkrétní situaci si ověřte s účetní nebo daňovým poradcem.

A dotace? K říjnu 2026 jsme žádnou otevřenou dotaci na výuku angličtiny pro firmy nenašli. Projekt Úřadu práce Vzdělávání pro firmy sice přijímá žádosti od 1. 7. 2026 do 31. 8. 2028, ale z jazykového vzdělávání podporuje pouze výuku češtiny pro cizince. Výzva OPZ+ č. 083 Podnikové vzdělávání (2) přijímala žádosti do 8. ledna 2026.

Co se stane, když firma přejde na angličtinu

Nejznámější příklad je japonský e-commerce gigant Rakuten. V březnu 2010 jeho šéf Hiroshi Mikitani oznámil, že firma přechází na angličtinu jako pracovní jazyk. Všech 7 100 zaměstnanců dostalo dva roky na to, aby se angličtinu naučili, jinak jim hrozilo přeřazení na nižší pozici. Každý měl přidělené cílové skóre v testu TOEIC mezi 600 a 800 body.

Výsledky: průměrné skóre ve firmě bylo v říjnu 2010 526,2 bodu, v červnu 2012 697,7 bodu a v květnu 2015 přesáhlo 800. Druhá fáze programu se pak zaměřila na mluvení.

Profesorka Tsedal Neeley z Harvard Business School, která přechody firem na angličtinu dlouhodobě zkoumá, z toho vyvozuje několik věcí, které platí i pro českou firmu, jež na angličtinu úplně přecházet nechce:

• Nejvíc úzkosti mají lidé uprostřed. V její studii francouzské firmy, která přešla na angličtinu, byl přechod nejtěžší pro zaměstnance se střední úrovní: dost dobří na to, aby angličtinu museli používat, ale ne dost na to, aby se v ní cítili jistě.
• Lidé svou angličtinu často podceňují. Testování a jasné cílové úrovně podle ní úzkost snižují.
• Vedení musí jasně říct, že nerodilí mluvčí nejsou problém. Angličtina je společný nástroj, ne soutěž, kdo mluví nejlíp.

Pro firemní výuku z toho plyne: měřitelný cíl, termín a pravidelné testování, tedy přesně to, na čem Rakuten svůj program postavil. A k tomu výuka v pracovní době, aby angličtina nebyla jen další stres navíc.

Nejčastější chyby firem

• Jedna skupina pro všechny. Začátečník a člověk na B2 ve stejné skupině se nudí nebo nestíhají oba.
• Kurz bez cíle. „Zlepšit angličtinu“ není cíl. „Vést poradu s centrálou bez tlumočení do konce roku“ je.
• Učebnice místo práce. Obecná učebnice učí obecnou angličtinu. Lidé potřebují svoje e-maily, porady a klienty.
• Lekce na konci dne. Výuka, která soupeří s únavou a rodinou, se ruší jako první.
• Nikdo nesleduje výsledky. Když chybí měření, výuka se při prvním škrtání rozpočtu zruší, i když fungovala.
• Výuka jako odměna, ne jako nástroj. Když angličtina nesouvisí s prací, lidé ji při prvním náročném týdnu odloží.

Jak firemní výuku stavíme v ClearEnglish

Firemní výuku v ClearEnglish začínáme rozhovorem o cílech týmu. Podle něj navrhneme program pro váš obor, vyzkoušíte si ho na pilotním workshopu a teprve potom se domlouvá dlouhodobá spolupráce s měřitelným posunem. Učíme prakticky a bez učebnic: e-maily, telefonáty, porady, prezentace a small talk na situacích z vaší práce.

Pokud řešíte angličtinu pro svůj tým, podívejte se na firemní výuku angličtiny a napište nám. Ozveme se do dvou pracovních dnů.

Na závěr

Firemní výuka angličtiny se nevyplácí sama od sebe. Vyplácí se, když víte, kdo ji potřebuje, k čemu, jak často bude probíhat a podle čeho poznáte, že funguje. Tyhle čtyři věci stojí jednu schůzku a jeden dotazník. A rozhodují víc než to, kterou školu nakonec vyberete.

Zdroje

• Cambridge English & QS (2016): English at Work: global analysis of language skills in the workplace, shrnutí, a celá zpráva
• EF Education First: EF English Proficiency Index 2025, Česko a metodika
• Český statistický úřad (2024): Vzdělávání dospělých v České republice: Výstupy z šetření Adult Education Survey 2022
• Cambridge English: Guided learning hours
• Helmke, Helmke & Schrader (2008): souhrn výsledků studie DESI, kdo mluví v hodině angličtiny
• Cepeda, N. J., Pashler, H., Vul, E., Wixted, J. T. & Rohrer, D. (2006): Distributed practice in verbal recall tasks: A review and quantitative synthesis, Psychological Bulletin 132(3), s. 354 až 380
• Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů: § 6 odst. 9 a § 24 odst. 2
• Forvis Mazars (2026): Změny ve mzdových limitech a sazbách od roku 2026, limit benefitů pro rok 2026
• DAUC (2020): Vzdělávání zaměstnanců a podnikatelů z pohledu daně z příjmů
• Úřad práce ČR: Vzdělávání pro firmy, podmínky pro zájemce o vstup do projektu a ESF ČR: Výzva 083 OPZ+ Podnikové vzdělávání (2)
• HBS Working Knowledge (2012): HBS Cases: Overcoming the Stress of „Englishnization“
• Mikitani, H. (2012): Hiroshi Mikitani: The Answer Is in English, Council on Foreign Relations
• Rakuten Today (2016): Englishnization: A personal journey