Trpný rod v angličtině: kdy ho použít a kdy radši ne

Zkus přeložit tuhle větu:

Kdy byl postaven ten dům?

Hotovo? 😊

Jestli ti z toho vyšlo něco jako „When was built the house?“, jsi v dobré společnosti. V práci, která tuhle chybu u českých studentů měřila, ji udělalo 60 až 65 % z nich.

Správně je „When was the house built?“

Trpný rod totiž není těžký na tvoření. Naučíš se ho za jedno odpoledne. Těžký je na použití - protože čeština se v tomhle chová jinak, než si myslíš.

A protože o tom kolují dvě rady, které si odporují („v angličtině se používá pořád“ a „vyhýbej se mu“), ukážu ti, co o tom vlastně víme z dat.

Co je to trpný rod a jak se pozná

Rychle a bez teorie, ať to máme z cesty.

Činný rod (active voice) - podmět něco dělá:

My mum made this dress.

Trpný rod (passive voice) - s podmětem se něco děje:

This dress was made by my mum.

Poznáš ho podle dvou věcí pohromadě: tvar slovesa be plus příčestí minulé (třetí tvar, ten ze třetího sloupečku tabulky nepravidelných sloves).

be + made / cleaned / written / taken.

To je celé. Slovesné rody jsou v angličtině dva, činný a trpný.

Jak se trpný rod tvoří ve všech časech

Mění se jen sloveso be. Příčestí zůstává pořád stejné. 👌

Jestli ti v té tabulce dělá problém spíš rozdíl mezi was cleaned a has been cleaned než samotný trpný rod, mám na to samostatný článek: předpřítomný čas vs. minulý.

A teď ta důležitá část, kterou většina článků o trpném rodu vynechá.

Proč nám to jde blbě: čeština si to řeší jinak

Čeština má dva trpné rody.

1️⃣ Opisný (byl postaven, je uděláno) - ten vypadá jako ten anglický. 2️⃣ Zvratný (staví se, dělá se, říká se) - ten v angličtině nemá obdobu.

A tady je ten problém: ten první, který vypadá stejně, je v mluvené češtině vzácný.

Korpusová studie to změřila. Trpná příčestí v češtině:

• psaná čeština (korpus SYN2015): 3 690 výskytů na milion slov
• běžná mluvená čeština (korpus ORAL): 221 výskytů na milion slov

To je skoro sedmnáctkrát větší frekvence v psaném jazyce. Autorka to komentuje slovy, že opisné pasivum je v češtině „považováno za prostředek čistě spisovný, omezený převážně na texty psané“.

Jinými slovy: v češtině je trpný rod knižní. V angličtině není. Když v češtině řekneš „byl jsem pozván“, zníš jako úřední dopis. Když v angličtině řekneš „I was invited“, zníš normálně.

A proto nám to nesedí. Máme v hlavě, že je to formální, tak se mu vyhýbáme i tam, kde v angličtině patří.

Čísla, která to ukazují nejlíp

Někdo vzal 856 anglických trpných vazeb a podíval se, čím je nahradil český překlad:

Přečti si ten pravý sloupec ještě jednou. 👀

V beletrii - tedy v normálním, lidském jazyce - se z anglického trpného rodu stane česky činný rod skoro třikrát častěji než trpný.

Takže když překládáš z češtiny do angličtiny podle citu, vyjde ti činný rod. A často to bude znít jinak, než jak by to řekl Angličan.

(Malá poznámka: tohle je ruční analýza na malém vzorku, ne velký korpusový projekt. Směr je ale jasný a se zkušeností z lekcí souhlasí.)

Jak často se trpný rod v angličtině opravdu používá?

Tady se rozhoduje, jestli ho máš cpát všude, nebo ne. Odpověď: záleží na tom, co píšeš nebo říkáš, a rozdíl je obrovský.

Podle korpusových dat z Longman Grammar:

• běžná konverzace: asi 2 000 trpných tvarů na milion slov
• akademický text: asi 18 000 na milion slov

To je devítinásobek. 🤯

Jinak počítáno: v konverzaci je v trpném rodě asi 2 % určitých slovesných tvarů, v akademickém textu kolem 25 %.

Co si z toho vzít prakticky:

• Když si povídáš, trpný rod skoro nepotřebuješ. Dvě procenta.
• Když píšeš odborný nebo úřední text, potřebuješ ho hodně. Každé čtvrté určité sloveso.

Takže odpověď na „mám používat trpný rod?“ je: záleží, komu píšeš. Ne „vždycky“ a ne „nikdy“.

Kdy ho použít: čtyři důvody

1️⃣ Nevíš, kdo to udělal.

My car was stolen last night. (Kdybych věděla kdo, šla bych za ním.)

2️⃣ Je jasné, kdo to udělal, takže by bylo hloupé to říkat.

He was arrested on Friday. (Policií. Kým jiným.) The results will be announced next week.

3️⃣ Kdo to udělal, nikoho nezajímá.

The bridge was built in 1932. English is spoken here.

4️⃣ Chceš, aby věta začínala tím, o čem je řeč.

Tenhle důvod je nejmíň známý a přitom nejdůležitější. Angličtina staví na začátek věty to, co už čtenář zná, a nové informace nechává na konec. Porovnej:

I bought a bike last week. Someone stole it yesterday. 😐 I bought a bike last week. It was stolen yesterday. ✅

Ta druhá věta plyne, protože pokračuje v tématu (to kolo), místo aby zavedla nového hráče (someone). Tohle je skutečný důvod, proč trpný rod existuje.

A ještě jedna věc: většinou se „by“ vůbec neříká

Tohle je podle mě nejužitečnější údaj v celém článku.

V korpusech je 89 % písemných a skoro 95 % mluvených anglických be-vazeb bez „by“ (u get-vazeb je to ještě o pár procent víc). V té analýze překladů, co jsem citovala výš, to bylo dokonce 97 %.

Takže ten „by someone“, co se ti automaticky připojuje na konec, tam v devíti z deseti případů nepatří.

❌ The room was cleaned by someone. ✅ The room was cleaned.

Připoj „by“ jen tehdy, když je ta informace nová a zajímavá:

✅ This dress was made by my mum. (To je pointa té věty.)

Pozor na „get“ - tohle školní učebnice neřeknou

V hovorové angličtině se místo be hodně používá get.

He got fired. (= byl vyhozený) My phone got stolen. We got invited to the wedding.

Poměr be : get je v písemné angličtině asi 8 : 1, v mluvené 5 : 1. Ale zajímavější je to takhle: get-varianta je v mluvené angličtině asi pětkrát častější než v písemné. Kdežto be-varianta patří spíš do odborného psaní, jak ukazují čísla výš.

Výzkum z letošního roku navíc zjistil, že mluvčí narození po roce 1982 sahají u vazeb s živým podmětem po get skoro v 60 % případů. Takže to roste, hlavně u mladých.

Co to znamená pro tón? Get se přiklání k nepříjemným věcem - v jednom korpusu bylo negativních 46,5 % get-vazeb proti 27 % be-vazeb. Ale pozor, „get je jen na špatné věci“ je moc silné: v jiné studii (univerzitní přednášky) bylo get-vazeb neutrálních 56 %. Takže tendence ano, pravidlo ne.

Praktické doporučení: v mailu do firmy piš be, v hospodě klidně get. 😊

Slovesa, která trpný rod nemají

Ne každé sloveso se dá dát do trpného rodu. Tyhle to neumí vůbec:

appear, arrive, belong, come, consist, die, fall, happen, lack, last, occur, remain, resemble, rest, seem, stay, wait

• ❌ The accident was happened.
• ✅ The accident happened.

Jsou pro to dva důvody. Většina těch sloves (happen, arrive, die, seem) nemá předmět, který by se mohl stát podmětem - nic se „nestane něčemu“ tak, aby to šlo obrátit. A pak je tu druhá skupina (lack, resemble, last, consist of), která předmět má, ale nevyjadřuje žádný děj, jen stav. A stavová slovesa se do trpného rodu nedávají:

• ❌ Confidence is lacked by her. / ✅ She lacks confidence.
• ❌ His father is resembled by him. / ✅ He resembles his father.

Chyby, které vidím na lekcích nejčastěji

1️⃣ Slovosled v otázkách. Jedna z nejčastějších českých chyb.

❌ When was built the house? ✅ When was the house built?

Ve zmíněném měření ji udělalo 60 až 65 % českých studentů. Vzniká tím, že překládáš český slovosled „Kdy byl postaven ten dům“ slovo po slovu.

Zapamatuj si: podmět jde mezi was a příčestí. Vždycky. was the house built, ne was built the house.

2️⃣ Zapomenuté be.

❌ The room cleaned yesterday. ✅ The room was cleaned yesterday.

Bez be to není trpný rod, ale nesmysl (nebo věta o tom, že pokoj včera uklízel).

3️⃣ Špatné příčestí.

❌ The letter was wrote. ✅ The letter was written.

Do trpného rodu jde třetí tvar, ne druhý. Tady se ti vrátí tabulka nepravidelných sloves.

4️⃣ Zbytečné „by“.

Viz výš. V devíti z deseti případů tam nepatří.

5️⃣ Obrácený překlad se zvratným „se“.

České „říká se, že...“ není „it says that“. Je to:

✅ It is said that he's leaving. ✅ It is believed that... ✅ English is spoken here.

Neosobní „se“ typu říká se, dělá se, staví se odpovídá anglickému trpnému rodu, ne činnému. (Pozor, zvratná slovesa jako bát se nebo smát se s tím nemají nic společného.)

Všech pět chyb má společné jedno: nezmizí tím, že si přečteš pravidlo, ale tím, že si je necháš opravit a zkusíš to znovu. Proč je oprava vlastní chyby účinnější než další hodina teorie, rozebírám v článku o tom, jak se naučit anglicky.

A teď ten mýtus: „trpnému rodu se vyhýbej“

Tuhle radu jsi slyšela. Je v každé učebnici stylistiky a v každém návodu na psaní.

A je s ní jeden problém: lidi, kteří ji dávají, ji sami nedodržují.

Lingvista Geoffrey Pullum si to dal práci spočítat:

• George Orwell napsal pravidlo „nikdy nepoužívej trpný rod tam, kde můžeš použít činný“ v eseji Politics and the English Language. Ve té samé eseji má trpný rod u asi 26 % přechodných sloves - tedy víc než jedenapůlkrát tolik, kolik má běžný autor (asi 17 %).
• V Orwellově eseji A Hanging je v trpném rodě 100 % sloves, která do něj převést šla.
• E. B. White, spoluautor slavné příručky The Elements of Style, která před trpným rodem varuje, má ve svém vlastním úvodu k té knize 83 % přechodných sloves v trpném rodě. (Pravda, šlo o šest sloves, z toho pět v trpném rodě - ale i tak. 😄)
• A perlička: Pullum ukázal, že kritici trpný rod často ani nepoznají - včetně stylistické příručky BBC News. A že ani jeden z „špatných“ příkladů u Strunka a Whitea žádný trpný rod neobsahuje.

A co čtenáři? Jeden experiment dal lidem tentýž článek ve dvou verzích - v jedné 100 % činného rodu, ve druhé 42 % trpného - a pak jim k tomu dal šestnáct otázek. Výsledek: žádný významný rozdíl v rychlosti čtení ani v porozumění.

Mimochodem, ta rada není ani stará. U Fowlera v roce 1926 ještě není. Objevuje se v amerických univerzitních příručkách psaní ve 30. a 40. letech a odtud ji rozšířili právě Orwell a Strunk s Whitem.

Takže co z toho platí?

Ne „vyhýbej se trpnému rodu“. Ale tohle:

Vybírej podmět tak, aby věty v odstavci na sebe navazovaly.

Když trpný rod udrží téma na začátku věty, použij ho. Když ho tam nacpeš jen proto, aby to znělo učeně, škodí ti - ne proto, že je trpný, ale proto, že jsi zamotala, o čem je řeč.

Rychlý test: 7 vět

Převeď do trpného rodu, nebo oprav chybu. Odpovědi pod tím.

1. Somebody has stolen my bike.
2. When did they build this church? (na otázku v trpném rodě)
3. The letter was wrote by my boss.
4. When was signed the contract?
5. They are repairing the road. (na trpný rod)
6. The accident was happened at six.
7. This cake was made by somebody. (co bys vyhodila?)

Odpovědi:

1. My bike has been stolen. (předpřítomný trpný: has been + příčestí)
2. When was this church built? (podmět mezi was a příčestím!)
3. was written (třetí tvar, ne druhý)
4. When was the contract signed? (tentýž slovosled, tentýž problém)
5. The road is being repaired. (přítomný průběhový trpný)
6. The accident happened at six. (happen trpný rod nemá)
7. Vyhoď by somebody: This cake was made. Nebo řekni, kdo - to už informace je.

Pět a víc? 💪

Otestujte se: trpný rod

1 / 8

Somebody has stolen my bike. → My bike ___.

was stolenhas been stolenhas stolen

Na závěr

Trpný rod není formální. To je český pocit, ne anglické pravidlo.

V češtině zní „byl jsem pozván“ jako úřední dopis, proto se mu vyhýbáme. V angličtině je „I was invited“ úplně obyčejná věta, kterou ti řekne kdokoliv v hospodě.

Takže až ho příště budeš chtít obejít, zeptej se: obcházím ho proto, že tam nepatří, nebo proto, že mi zní divně česky? 😌

A ten slovosled v otázkách si ještě jednou přečti. Ta chyba je tak česká, že podle ní poznám Čecha na tři slova.

When was the house built? 👌

Napiš mi, kolik jsi dala z toho testu. A jestli ti čtyřka prošla napoprvé, gratuluju - to je ta, na které padá většina.

Zdroje

• Biber, D. (2012): Register as a predictor of linguistic variation - frekvence trpného rodu podle žánru, z Longman Grammar of Spoken and Written English (1999, s. 476)
• Xiao, McEnery & Qian (2006): Passive constructions in English and Chinese: A corpus-based contrastive study - podíl vazeb bez „by“, poměr be/get
• Mrázková, K. (2017): Užívání pasivního participia v mluvené češtině, Časopis pro moderní filologii
• Babická, B. (2008): The Passive Voice in English and Czech and Some Implications for Teaching, Discourse and Interaction - tabulka českých protějšků
• Borecká, K. (2015): English or Czenglish? Common Grammatical Mistakes in English among Czechs, diplomová práce, UTB Zlín - chyba ve slovosledu
• Franco, McCarley & Tagliamonte (2026): The rise of GET, English Language and Linguistics
• Pullum, G. K. (2014): Fear and loathing of the English passive, Language and Communication 37
• Rhodes, S. (1997): The Active and Passive Voice Are Equally Comprehensible in Scientific Writing, disertace, University of Washington
• Hinkel (2004), přes UEfAP - slovesa, která trpný rod netvoří