Present simple vs. present continuous: rozdíl a cvičení

„Where do you go?“

Tuhle otázku slýcháme na lekcích v ClearEnglish ve chvíli, kdy se student chce zeptat „kam jdeš?“. Jenže rodilý mluvčí uslyší „kam obvykle chodíš?“. 🤔

A obráceně: „I am working in a bank.“ Student tím myslí svoje stálé zaměstnání. Brit uslyší „teď zrovna (dočasně) dělám v bance“.

Gramaticky jsou obě věty v pořádku. Jen říkají něco jiného, než jsi chtěla říct.

Důvod je jednoduchý. Čeština má jeden přítomný čas. „Pracuju“ může znamenat „pracuju obecně“ i „pracuju právě teď“, a co z toho, pozná posluchač z kontextu. Angličtina má na to dva tvary: present simple a present continuous. A musíš si vybrat.

Tenhle článek ukáže, jak se oba časy tvoří, kdy který použít, a jednu otázku, která rozhodne většinu vět. Na konci najdeš nejčastější české chyby, cvičení s řešením a interaktivní test.

Přítomný čas prostý a průběhový: rozdíl v kostce

Hlavní rozdíl mezi přítomným časem prostým (present simple) a průběhovým (present continuous) je v tom, jestli mluvíš o něčem, co platí obecně, nebo o něčem, co se děje teď či jen dočasně.

Present simple (přítomný čas prostý) popisuje to, co platí obecně, pravidelně nebo dlouhodobě. I work in a bank. (Pracuju v bance.) She drinks coffee every morning. (Každé ráno pije kávu.)

Present continuous (přítomný čas průběhový) popisuje to, co se děje právě teď, platí jen dočasně nebo je domluvené na budoucnost. I'm working from home this week. (Tento týden pracuju z domu.) She's drinking coffee right now. (Zrovna pije kávu.)

Nejlíp je to vidět na dvojici, která se liší jen tvarem slovesa:

Jak se tvoří present simple (přítomný čas prostý)

Present simple je základní tvar slovesa. Bez pomocných sloves, bez koncovek. S jedinou výjimkou: he, she, it.

podmět + základní tvar slovesa (u he, she, it + -s)

U he, she, it (a u všeho, co za ně dosadíš: my boss, the train, Petra) se přidává -s. Na tuhle koncovku se často zapomíná. Srozumitelnost tím neztratíš, ale je to slyšet hned.

Kdy -s, kdy -es a kdy -ies

• většina sloves: -s → work → works, play → plays, read → reads
• slovesa na -s, -sh, -ch, -x, -z a -o: -es → watch → watches, wash → washes, fix → fixes, buzz → buzzes, go → goes, do → does
• souhláska + y: -ies → study → studies, try → tries (ale play → plays, protože před y je samohláska)
• have → has (nepravidelný tvar; sloveso be má úplně vlastní tvary am, is, are)

Koncovka se čte třemi způsoby: /s/ ve works, /z/ v plays a /ɪz/ ve watches. Ve watches tedy přibude celá slabika. A dvě výjimky ve výslovnosti: does zní /dʌz/ a says /sez/.

watches/ˈwɒtʃɪz/

Do a does: zápor a otázka

Zápor a otázku tvoříš pomocným slovesem do, u he, she, it does. A teď past: koncovku -s si vezme does, takže samotné sloveso ji už nemá.

Krátká odpověď opakuje pomocné sloveso: Do you like it? Yes, I do. / No, I don't. (Ne Yes, I like.)

Sloveso be má vlastní tvary (am, is, are) a v otázce ani v záporu do/does nepotřebuje: Are you tired? She isn't here.

Kdy se present simple používá: čtyři situace

1️⃣ Zvyky a to, co se opakuje.

• I go to the gym twice a week. (Chodím do posilovny dvakrát týdně.)
• She doesn't eat meat. (Nejí maso.)
• How often do you travel for work? (Jak často jezdíš na pracovní cesty?)

2️⃣ Co platí dlouhodobě nebo natrvalo.

• I work in a bank. (Pracuju v bance.)
• My parents live in Olomouc. (Naši bydlí v Olomouci.)
• He speaks three languages. (Mluví třemi jazyky.)

3️⃣ Fakta a obecné pravdy.

• Water boils at 100 degrees. (Voda vře při 100 stupních.)
• Cats don't like water. (Kočky nemají rády vodu.)

4️⃣ Jízdní řády a programy, i když jsou v budoucnosti.

• The train leaves at 7:15 tomorrow. (Vlak zítra odjíždí v 7:15.)
• The film starts at eight. (Film začíná v osm.)

U té čtvrté skupiny čas neurčuješ ty, ale jízdní řád nebo program. Proto prostý čas, i když mluvíš o zítřku.

Prostý přítomný čas mluví o budoucnosti ještě v jedné situaci: ve vedlejších větách po when, before, after, as soon as, if a unless. Čeština tam má budoucí čas, angličtina ne.

Jak se tvoří present continuous (přítomný čas průběhový)

Vzorec:

am / is / are + sloveso s koncovkou -ing

Žádné do/does tady nepotřebuješ. Zápor i otázku obstará samo am/is/are.

Pravopis -ing

• většina sloves: work → working, read → reading
• němé -e na konci odpadá: make → making, write → writing (ale see → seeing)
• krátká slovesa zakončená souhláska + samohláska + souhláska zdvojí poslední písmeno: swim → swimming, sit → sitting, stop → stopping (ale ne w, x a y: snow → snowing, fix → fixing, play → playing)
• -ie se mění na -y: lie → lying, die → dying

V řeči uslyšíš skoro jen zkrácené tvary: I'm, she's, they're, isn't, aren't. Pozor, she's může být i she has. Rozliší to tvar za tím: she's working = she is, she's worked = she has. (To druhé už je předpřítomný čas.)

Tady máš tvoření obou časů pohromadě jako tahák:

Kdy se present continuous používá: čtyři situace a jeden bonus

1️⃣ Děje se to právě teď.

• Sorry, I can't talk. I**'m driving**. (Promiň, nemůžu mluvit, řídím.)
• Look! It**'s snowing**. (Koukej, sněží!)
• What are you doing? (Co právě děláš?)

2️⃣ Platí to jen dočasně, i když ne zrovna v tuhle vteřinu.

• I**'m reading** a great book. (Teď ji zrovna nečtu, ale mám ji rozečtenou.)
• We**'re living** with my parents until the flat is ready. (Bydlíme u našich, dokud nebude hotový byt.)
• She**'s working** from home this week. (Tento týden pracuje z domu.)

Tohle je pro Čechy ta nejzrádnější skupina. Nejde o to, co děláš v tuhle chvíli. Jde o to, že to má konec.

3️⃣ Něco se mění nebo vyvíjí.

• Prices are going up. (Ceny rostou.)
• Your English is getting better. (Tvoje angličtina se zlepšuje.) 💪
• More and more people are working remotely. (Čím dál víc lidí pracuje na dálku.)

4️⃣ Domluvené plány na blízkou budoucnost.

• I**'m meeting** Petra tomorrow. (Zítra se vidím s Petrou.)
• We**'re flying** to London on Friday. (V pátek letíme do Londýna.)

Domluvené znamená, že je to v kalendáři: máš letenku, schůzku, rezervaci. (Rozdíl oproti going to a will je samostatné téma, sem se nevejde.)

Bonus: always, když tě něco štve.

• He**'s always losing** his keys! 🙄

Always s prostým časem je neutrální fakt: He always loses his keys (vždycky je ztratí). S průběhovým tvarem je v tom povzdech: zase, pořád dokola, už toho mám dost.

Proč to Čechům nejde: jeden český čas na dva anglické

Podívej se na tyhle dvě věty:

• Pracuju v bance. → I work in a bank.
• Teď nemůžu, pracuju. → I can't now, I**'m working**.

Jedno české sloveso, dva anglické tvary. Čeština rozdíl nechává na kontextu (slova jako „teď“, „obvykle“, „tento týden“). Angličtina ho dává přímo do tvaru slovesa.

A nepomůže ani vid. Nedokonavé „pracuju“ pokryje obojí: to, co děláš pravidelně, i to, co děláš právě teď. V mateřštině tedy nemáš žádný signál, který by ti napověděl.

Proto na lekcích slýcháme chyby oběma směry. Někdo dává průběhový tvar všude, kde se mu „to zrovna děje“ (I am working in a bank). Jiný ho naopak vynechává tam, kde je potřeba (Where do you go?).

Podobně jsou na tom Němci, protože ani němčina nemá gramatický průběhový čas. Studie pokročilých německých studentů (Dose-Heidelmayer a Götz, 2016) zjistila, že v mluvené angličtině používají průběhový tvar méně než rodilí mluvčí. Přesto nejčastějším typem chyby nebylo jeho vynechání, ale průběhový tvar použitý tam, kam nepatří. Chyb z toho, že by chyběl tam, kde je potřeba, bylo jen velmi málo. Problém tedy není v tom, kolik průběhových tvarů použiješ, ale kam je dáš.

Úleva: prostý tvar je v angličtině normál

Učebnice často začínají průběhovým časem, takže to vypadá, že je v angličtině všude. Není.

Korpusová data z gramatiky Longman Grammar of Spoken and Written English (Biber a kol., 1999) ukazují, že i v běžné konverzaci, kde je průběhových tvarů nejvíc, jsou prosté tvary sloves víc než 20× častější než průběhové.

Lingvisté Douglas Biber a Susan Conrad v roce 2001 upozornili, že učebnice gramatiky pro cizince obvykle zavádějí průběhový čas hned v první kapitole, často ještě dřív než prostý, jako by byl v konverzaci výchozí volbou. Data podle nich říkají opak.

Prakticky z toho plyne jedno užitečné pravidlo: průběhový tvar potřebuje důvod. Teď, dočasně, změna, domluvený plán. Když žádný z těch důvodů nesedí, je to prostý čas.

A drobnost z téhož výzkumu, která se hodí do small talku: pár sloves se naopak v konverzaci objevuje hlavně v průběhovém tvaru. Patří k nim joking, kidding nebo starving. Takže You're kidding!, I'm starving nebo I'm only joking jsou úplně přirozené věty. 😄

Prostý, nebo průběhový? Jedna otázka, která to rozhodne

Než větu vyslovíš, polož si tuhle otázku:

Platí to obecně, nebo jen teď a dočasně?

• Obecně, pravidelně, natrvalo → present simple
• Teď, dočasně, mění se to, nebo je to domluvené → present continuous

Zkus to na těchhle dvou:

Stejná česká věta, jiný anglický čas. Rozhodlo jediné spojení: this month.

A pozor, „teď“ neznamená nutně tuhle vteřinu. I'm learning Spanish klidně řekneš na večírku se skleničkou v ruce. Španělštinu se v tu chvíli neučíš, ale je to tvoje současná, dočasná fáze.

Stavová slovesa: kde průběhový tvar nepoužiješ

Některá slovesa nepopisují činnost, ale stav. A stav nemůže „probíhat“, prostě je. Proto tahle slovesa průběhový tvar (skoro) nemají, ani když mluvíš o tom, co platí právě teď.

Slovesa se dvěma významy

Tady je ta zrada. Některá slovesa jsou jednou stav, jindy činnost. A podle toho se mění i tvar.

Rozhoduje význam, ne samotné sloveso.

A co „I'm lovin' it“?

Slogan McDonald's z roku 2003 je nejspíš nejznámější porušení tohohle pravidla na světě. A je to záměr: zní to hovorově a emotivně, jako „právě teď si to strašně užívám“.

V neformální angličtině se love a like v průběhovém tvaru opravdu občas objeví (How are you liking the new job?). Lingvisté Christian Mair a Geoffrey Leech ale upozorňují, že se tyhle výjimky přeceňují. Průběhový tvar se v angličtině sice šíří (podle dat, která shrnují, přibylo v britských psaných textech mezi lety 1961 a 1991 přítomných průběhových tvarů v činném rodě o 28,9 %), ke slovesům jako know se ale skoro nedostává.

Takže I'm lovin' it klidně na billboard. I am knowing nikdy. 😉

Signální slova (a proč jim nevěřit slepě)

Tahle tabulka je berlička, ne zákon. 🩼 A má tři pasti:

Past 1: always umí oba časy. He always loses his keys (fakt) vs. He's always losing his keys! (štve mě to).

Past 2: now neznamená automaticky průběhový tvar. Now I understand. I live in Prague now. Stavová slovesa a dlouhodobé stavy zůstávají v prostém čase, i když je ve větě now.

Past 3: today a this week jsou nápověda, ne pravidlo. What time do you finish today? bývá v prostém čase, protože se ptáš na pracovní dobu, tedy na rozvrh.

Spolehlivější je pořád ta otázka: obecně, nebo jen teď?

Osm vět, které Češi říkají špatně

Sesbírané z lekcí v ClearEnglish. Aspoň jednu z nich určitě znáš. 😅

Ta poslední chyba vede k dalšímu tématu: věty typu „znám ho roky“ nebo „jsem tu od pondělí“ v angličtině vůbec nejsou v přítomném čase. Proč, to rozebíráme v článku o předpřítomném čase.

A What do you do? je mimochodem jedna z nejčastějších otázek při seznamování. Jak na ni odpovědět a jak konverzaci udržet, najdeš v článku o small talku v angličtině.

Cvičení: prostý, nebo průběhový? (8 vět)

Doplň správný tvar a pak si zkontroluj odpovědi. Bez koukání. 😊

1. My sister ______ (live) in Brno.
2. Sorry, I can't talk now. I ______ (drive).
3. ______ you ______ (want) a coffee?
4. They ______ (build) a new road near our house this year.
5. He ______ (not / eat) meat.
6. I ______ (meet) my boss at three tomorrow. It's in my calendar.
7. The shop ______ (open) at nine every day.
8. This soup ______ (taste) great.

Odpovědi:

1. lives (platí to dlouhodobě, she → -s)
2. am driving / 'm driving (právě teď)
3. Do… want (want je stavové sloveso)
4. are building (dočasné, probíhá to tento rok)
5. doesn't eat (zvyk, -s se přesouvá do doesn't)
6. am meeting / 'm meeting (domluvená schůzka)
7. opens (otevírací doba, rozvrh)
8. tastes (chuť je stav). Ale: I'm tasting the soup = právě ochutnávám.

Sedm a víc? Máš to. 💪

Chceš další kolo? Tady je interaktivní verze s deseti novými větami. Klikneš a hned vidíš vysvětlení:

Cvičení: present simple, nebo present continuous?

1 / 10

She ___ in a bank. It's her job.

is workingworkswork

Pět minut denně, které to usadí

1. Řekni nahlas tři věty o tom, co děláš obvykle: I usually get up at six. I drink tea, not coffee.
2. Přidej tři věty o tom, co je teď nebo tento týden jinak: This week I'm getting up at five, because I'm training for a race.
3. Řekni obě trojice za sebou, ať slyšíš ten rozdíl.

Po týdnu přestaneš přemýšlet nad tabulkou a začneš vybírat čas podle toho, co chceš říct. A aby ti chyby nezůstaly v řeči, pomáhá je slyšet opravené hned, jak je uděláš. Jak to dělat a nepřestat přitom mluvit, popisujeme v článku jak opravovat chyby v angličtině.

Na závěr

Present simple a present continuous nejsou těžké. Jen čeština tenhle rozdíl dělá kontextem, kdežto angličtina tvarem slovesa.

Tvoření zvládneš za odpoledne: -s u he, she, it, do/does v záporu a otázce, am/is/are + -ing v průběhovém čase. Delší cesta je naučit se ten rozdíl slyšet. Ten přijde, když si u každé věty položíš jednu otázku:

Platí to obecně, nebo jen teď?

Ze začátku to bude pomalé a bude tě to štvát. Za pár týdnů se ptát přestaneš. 😌

A pokud nevíš, kde v angličtině zrovna jsi, zkus si test úrovně. Rozdíl mezi prostým a průběhovým časem patří k základům, které se probírají na úrovních A1 a A2. Co jednotlivé úrovně znamenají, vysvětlujeme v článku o úrovních angličtiny.

Zdroje

• Biber, D. & Conrad, S. (2001): Quantitative Corpus-Based Research: Much More Than Bean Counting, TESOL Quarterly 35(2). Frekvence prostých a průběhových tvarů podle Longman Grammar of Spoken and Written English (Biber a kol., 1999).
• Mair, C. & Leech, G. (2006): Current changes in English syntax, in: Aarts, B. & McMahon, A. (eds.), The Handbook of English Linguistics, Blackwell, s. 318 až 342. Růst průběhového tvaru v britské a americké angličtině (data N. Smitha, 2002) a stavová slovesa.
• Dose-Heidelmayer, S. & Götz, S. (2016): The progressive in spoken learner language: A corpus-based analysis of use and misuse, International Review of Applied Linguistics in Language Teaching 54(3), s. 229 až 256.
• British Council LearnEnglish: Present simple a Present continuous