# Předpřítomný čas (present perfect) vs. minulý čas + cvičení

> Předpřítomný čas (present perfect) v angličtině: jak se tvoří (have/has + 3. tvar), kdy ho použít, rozdíl od minulého času a cvičení s řešením.

Publikováno: 2026-09-09 | Aktualizováno: 2026-09-26
Kategorie: Gramatika | Úroveň: B1
Autor: Thinzar Swe
Zdroj: https://www.clearenglish.cz/blog/predpritomny-cas-vs-minuly-cas

## TL;DR

Předpřítomný čas (present perfect) se tvoří have nebo has a příčestím minulým, tedy třetím tvarem slovesa: I have seen, she has worked. Používá se pro zkušenost bez data, pro děj, který trvá dodnes, a pro nedávný děj s následkem teď. Od minulého času ho odliší jedna otázka: můžu říct konkrétní čas, který už skončil?

## Co si odnést

- Předpřítomný čas = have/has + příčestí minulé (3. tvar): I have finished, she has gone. Zápor haven't/hasn't, v otázce have/has před podmět.
- Jedna otázka to vyřeší: můžu k tomu ději říct konkrétní čas, který už skončil? Když ano, je to minulý čas.
- Předpřítomný čas tvoří jen 12,5 % všech odkazů na minulost. Potřebuješ ho míň, než si myslíš.
- Signální slova jsou berlička, ne zákon. Spolehlivé je jen since.
- Slovanští mluvčí se předpřítomnému času vyhýbají a vidový zvyk z mateřštiny se podle studie z roku 2026 s vyšší úrovní nevytrácí.

„I am here since Monday.“

Tuhle větu slýcháme na lekcích v ClearEnglish tak často, že by se podle ní dal poznat Čech se zavřenýma očima. 😄

A není to tvoje chyba. Fakt ne.

Čeština totiž nemá žádný gramatický čas, který by předpřítomnému odpovídal. (Nejblíž jsou vazby typu „mám uvařeno“ nebo „mám to přečtené“, ale to není totéž a nepoužije se to stejně.) Takže když máš předpřítomný čas použít, nemáš se v mateřštině čeho chytit.

Tenhle článek začne od základů: co předpřítomný čas je, jak se tvoří a kdy se používá. Hned potom si ho procvičíš. A pak přijde to nejtěžší, rozdíl oproti minulému času, s jednou rozhodovací otázkou, která ho vyřeší ve většině případů. Na konci najdeš seznam vět, které Češi říkají špatně, a další test.

## Co je předpřítomný čas (present perfect)

**Předpřítomný čas, anglicky present perfect, spojuje minulost s přítomností.** Děj se stal (nebo začal) v minulosti, ale mluvíš o něm kvůli tomu, co platí **teď**.

- *I have lost my keys.* = Ztratila jsem klíče. (A pořád je nemám.)

Když někdo řekne *I have lost my keys*, neříká, kdy se to stalo. Říká, že klíče teď nemá. To je celá podstata toho času.

Česky ho přeložíš minulým časem (ztratila jsem), nebo dokonce přítomným (bydlím tu pět let). Anglicky ale potřebuje vlastní tvar.

## Jak se tvoří předpřítomný čas: have/has + 3. tvar slovesa

Vzorec je jednoduchý:

> **have / has + příčestí minulé** (třetí tvar slovesa)

*Has* patří k **he, she, it** (a ke všemu, co za ně dosadíš: *my boss has…*, *the train has…*). Všude jinde je *have*.

| Osoba | Kladná věta | Zápor | Otázka |
| --- | --- | --- | --- |
| I, you, we, they | I **have worked** (I've worked) | I **haven't worked** | **Have** you **worked**? |
| he, she, it | she **has worked** (she's worked) | she **hasn't worked** | **Has** she **worked**? |

Zápor tvoříš přidáním *not* k *have/has* (v řeči skoro vždycky zkráceně *haven't, hasn't*). V otázce přehodíš *have/has* před podmět. Sloveso samotné se nemění, pořád je to třetí tvar.

Krátká odpověď opakuje pomocné sloveso: *Have you finished? – **Yes, I have.** / **No, I haven't.*** (Ne *Yes, I finished.*)

### Třetí tvar: pravidelná a nepravidelná slovesa

U **pravidelných sloves** je třetí tvar stejný jako minulý čas, končí na *-ed*: *work → worked*, *finish → finished*, *live → lived*, *stop → stopped*.

U **nepravidelných** je to ten třetí sloupec z [tabulky nepravidelných sloves](https://www.clearenglish.cz/blog/nepravidelna-slovesa), kterou jsi se kdysi učila nazpaměť. A tady je past: u některých se druhý a třetí tvar liší, a do předpřítomného času patří **třetí**.

| Sloveso | Minulý čas (2. tvar) | Příčestí (3. tvar) |
| --- | --- | --- |
| be (být) | was / were | **been** |
| go (jít, jet) | went | **gone** |
| see (vidět) | saw | **seen** |
| do (dělat) | did | **done** |
| eat (jíst) | ate | **eaten** |
| write (psát) | wrote | **written** |
| take (vzít) | took | **taken** |
| know (znát) | knew | **known** |
| buy (koupit) | bought | **bought** |
| lose (ztratit) | lost | **lost** |

- Chybně: *I have went to the shop.* / Správně: *I have gone to the shop. / I went to the shop.* Proč: Po have jde vždy třetí tvar (gone), ne druhý (went). Went patří do minulého času bez have.

- Chybně: *She have finished the report.* / Správně: *She has finished the report.* Proč: He, she, it a všechno, co za ně dosadíš, má has. Have je pro I, you, we, they.

### Zkrácené tvary a výslovnost

V běžné řeči uslyšíš skoro jen zkrácené tvary: *I've, you've, we've, they've, he's, she's, it's*. Slovo - **I've** /aɪv/ zní úplně jinak než pomalé *I have*, a právě ho uslyšíš v seriálech i v hovoru.

Pozor na *he's* a *she's*: může to být *he has* i *he is*. Rozliší to tvar za tím. *He's **gone*** = he has gone (odjel). *He's **going*** = he is going (jede, chystá se).

### Kam patří just, already, ever, never a yet

- **just, already, ever, never** stojí mezi *have* a příčestím: *I've **just** finished.* *She has **already** left.* *Have you **ever** been to Scotland?* *I've **never** tried it.*
- **yet** jde na konec, v záporu a v otázce: *I haven't finished **yet**.* *Have you eaten **yet**?*
- **since** a **for** jdou za sloveso, obvykle na konec: *I've lived here **for** five years.* *She has worked here **since** 2019.*

## Kdy se předpřítomný čas používá: tři situace

**1️⃣ Začalo to v minulosti a pořád to trvá.**

Poznáš to podle **since** (od). Slovo **for** (po dobu) tam bývá taky, ale samo o sobě nic neprozradí. Proč, na to se podíváme níž.

- I **have worked** here **since** 2020. (Pořád tam pracuju.)
- We **have known** each other **for** twenty years. (Pořád se známe.)

Tohle je ta skupina, kde Češi chybují nejvíc, protože čeština tu má přítomný čas.

**2️⃣ Životní zkušenost, u které je jedno kdy.**

Poznáš to podle **ever, never, before, twice, three times**.

- **Have** you **ever** eaten sushi?
- I**'ve never** broken a bone.
- She**'s** been to Italy **three times**.

Nikoho nezajímá datum. Zajímá, jestli to máš odškrtnuté. ✅

**3️⃣ Stalo se to nedávno a je to znát teď.**

Poznáš to podle **just, already, yet** a podle toho, že výsledek vidíš před sebou.

- I**'ve lost** my keys. (A teď se nedostanu domů.)
- She**'s just** finished the report. (Leží na stole.)
- **Have** you eaten **yet**?

Klíč je slovo **teď**. Děj je v minulosti, ale řešíš ho, protože má následek v přítomnosti.

## Cvičení: doplň předpřítomný čas

Než se pustíme do rozdílu oproti minulému času, ověř si, že sedí samotné tvoření. Deset vět, u každé vysvětlení. Jde o tvary: *have*, nebo *has*? Který tvar slovesa? Kam patří *just* a *since*?

### Cvičení: tvoření předpřítomného času

1. She ___ the report. (have finished / has finished / has finish)
2. I have ___ that film twice. (saw / seen / see)
3. They have ___ a new flat. (buyed / buy / bought)
4. We ___ the new colleague yet. (haven't met / hasn't met / didn't met)
5. ___ they ever ___ to Japan? (Did / been / Have / been / Have / went)
6. He ___ his phone, so he can't call you. (has broken / has broke / have broken)
7. Právě jsem to dokončila. → I've ___ finished it. (yet / just / since)
8. We have lived in Brno ___ 2021. (for / since / ago)
9. Has he called you? – Yes, he ___. (did / has / is)
10. Byla jsem v Londýně (a jsem zpátky). → I've ___ to London. (been / gone / went)

Řešení:

1. has finished: He, she, it mají has. Za has jde třetí tvar slovesa: finished.
2. seen: Po have vždy třetí tvar: see, saw, seen. Saw je minulý čas bez have.
3. bought: Buy je nepravidelné: buy, bought, bought. Žádné -ed.
4. haven't met: Zápor je haven't (u he, she, it hasn't) + třetí tvar. Yet na konci záporné věty patří k předpřítomnému času.
5. Have / been: V otázce jde have před podmět. Been je třetí tvar od be, went je jen minulý čas.
6. has broken: Break, broke, broken: po has jde třetí tvar broken. A he má has.
7. just: Just (právě) stojí mezi have a příčestím: I've just finished.
8. since: Since + začátek (since 2021), for + délka (for five years). Ago k předpřítomnému času nepatří.
9. has: Krátká odpověď opakuje pomocné sloveso z otázky: Yes, he has. / No, he hasn't.
10. been: Been to = byl/a jsem tam a vrátil/a se. Gone to = odjel/a tam a pořád tam je.

Sedí? Tak teď ta zajímavější část.

## Proč to Čechům jde tak blbě: čeština si to řeší přítomným časem

Podívej se na tyhle dvě věty:

- Česky: **Bydlím** tady pět let.
- Anglicky: I **have lived** here for five years.

Čeština použije **přítomný** čas. Angličtina **předpřítomný**.

A tady vzniká ta nejčastější česká chyba na světě. Protože překládáš to, co slyšíš v hlavě, a v hlavě máš „bydlím“. Takže řekneš „I live here for five years.“

Stejné je to u:

- Znám ji deset let. → I **have known** her for ten years.
- Jsem tu od pondělí. → I **have been** here since Monday.
- Jak dlouho se učíš anglicky? → How long **have** you **been learning** English?

Ve všech těch větách čeština říká „teď“, angličtina říká „začalo to dřív a trvá to“. A ten most mezi tím prostě v hlavě nemáš, protože jsi ho nikdy nepotřebovala.

Že to není jen dojem z lekcí, ukazuje i výzkum. Korpusová analýza esejí ruských a španělských studentů zjistila, že ruští studenti (ruština je slovanský jazyk, tedy stejná situace jako čeština) používají předpřítomný čas **znatelně méně** než Španělé, kteří v rodném jazyce podobnou vazbu mají. Chybovost obou skupin je přitom skoro stejná. Jinými slovy: slovanští mluvčí se mu radši vyhýbají.

A ještě zajímavější věc přinesla studie z roku 2026, která testovala Rusy a Poláky: mluvčí slovanských jazyků si anglický **minulý čas prostý** automaticky spojují s **dokončeným dějem**. Jde to z vidu (dokonavý a nedokonavý), který má čeština stejně a který se přenáší do angličtiny, i když tam takhle nefunguje. A u polské skupiny se ukázalo, že se tenhle sklon s rostoucí úrovní angličtiny ještě **zesiluje**. 🤯

Češi v té studii nebyli, takže opatrně. Ale vidový systém má čeština úplně stejný, takže se to skoro jistě týká i Čechů.

A hlavně: podle té studie vidový zvyk s vyšší úrovní nemizí, u polských mluvčích dokonce sílí. Samo to tedy nepřejde, musíš to jednou pochopit.

![Porovnání dvou vět, chybného I am here since Monday a správného I have been here since Monday](https://www.clearenglish.cz/blog/predpritomny-cas-vs-minuly-cas-since-monday.jpg)

## Úleva: potřebuješ ho míň, než si myslíš

Tohle je nejlepší zpráva v celém článku.

Korpusový výzkum britské angličtiny (GloWbE) zjistil, že předpřítomný čas tvoří jen **12,5 % všech odkazů na minulost**.

Dvanáct a půl procenta.

![Osm dlaždic vedle sebe, z nichž je jedna zvýrazněná: předpřítomný čas tvoří jen 12,5 procenta všech odkazů na minulost v britské angličtině](https://www.clearenglish.cz/blog/predpritomny-cas-podil.jpg)

Znamená to, že když Brit mluví o minulosti, v **sedmi z osmi** případů to předpřítomný čas **není**. (Zbytek nesou minulý čas prostý, průběhový, předminulý a další.)

Takže dýchej. 😌

Nejde o to, aby ses předpřítomný čas naučila cpát všude. Jde o to poznat těch pár situací, kde je opravdu potřeba, a zbytek nechat být.

## Předpřítomný, nebo minulý čas? Ta jedna otázka: Můžu říct KDY?

Tady je celý rozdíl stlačený do jedné otázky, kterou si polož dřív, než větu vyslovíš:

> **Můžu k tomu ději říct konkrétní čas, který už skončil?**

- **ANO, můžu** (včera, v roce 2019, minulý týden, když mi bylo dvacet, před hodinou) → **minulý čas prostý**
- **NE, nemůžu** (nevím kdy, je to jedno kdy, nebo ten čas ještě neskončil) → **předpřítomný čas**

![Rozhodovací schéma: z otázky Můžu říct konkrétní čas, který už skončil vedou dvě větve, ano na minulý čas prostý a ne na předpřítomný čas](https://www.clearenglish.cz/blog/predpritomny-cas-rozhodovaci-otazka.jpg)

Zkus to na těchhle dvou:

- *I have been to London.* = Byla jsem v Londýně. (Kdy? To je jedno, jde o zkušenost.)

- *I was in London last year.* = Byla jsem v Londýně loni. (Kdy? Loni. Loni skončilo.)

Stejná česká věta, jiný anglický čas. Rozhodlo o tom jediné slovo: *loni*.

A teď ten trik, který si zapamatuj: **jakmile ve větě určíš, KDY se to stalo, a ten okamžik je pryč, předpřítomný čas padá.** Proto je „I have seen him yesterday“ špatně vždycky a bez výjimky.

Malé upřesnění, ať tě to pak nezmate: nejde o to, že by se ve větě nesmělo objevit slovo jako *yesterday* nebo *2020*. Jde o to, že nesmí určovat okamžik samotného děje. Porovnej:

- I **haven't seen** him **since yesterday**. ✅ (*yesterday* říká, odkdy se to počítá.)
- I **have seen** him **yesterday**. ❌ (*yesterday* by určovalo, kdy se to stalo.)

Tři situace, kdy je to vždycky předpřítomný čas, už znáš z části o tom, kdy se předpřítomný čas používá (trvá to dodnes, zkušenost, výsledek teď). Teď ta druhá strana.

## Čtyři situace, kdy je to vždycky minulý čas

**1️⃣ Řekneš, kdy to bylo.**

*yesterday, last week, in 2019, two hours ago, when I was a child, on Monday*

- I **saw** her **yesterday**.
- We **moved** to Ostrava **in 2018**.

**2️⃣ Vyprávíš příběh, kde jde jedna věc za druhou.**

- I **woke up**, **made** coffee and **went** to work.

Předpřítomný čas neumí vyprávět. Neumí seřadit události za sebe. Na to je minulý čas prostý. (Jak ho kombinovat s průběhovým a předminulým časem, ukazujeme v přehledu [minulých časů v angličtině](https://www.clearenglish.cz/blog/minule-casy-v-anglictine).)

**3️⃣ Ptáš se běžnou otázkou WHEN.**

- **When did** you arrive? ✅
- ~~When have you arrived?~~ ❌

Otázka „kdy“ už sama o sobě říká, že se ptáš na konkrétní ukončený okamžik. Takže tam předpřítomný čas nemá co dělat.

(Jedna výjimka pro pokročilé: **Since when have** you been vegetarian? Tam se neptáš na okamžik, ale odkdy to platí. Proto předpřítomný čas.)

**4️⃣ To období je definitivně uzavřené, i když žádné „kdy“ neřekneš.**

- I **never met** my grandfather. (Už nežije. Ta možnost je zavřená napořád.)
- My grandmother **was** a teacher.

Tohle je díra, na kterou ta rozhodovací otázka nestačí. Žádný čas jsi neuvedla, a přesto je to minulý čas prostý - protože se na tom už nic změnit nemůže.

## Signální slova předpřítomného a minulého času (ale nespoléhej se na ně slepě)

| Předpřítomný čas | Minulý čas prostý |
| --- | --- |
| since | ago, in 2019, last… |
| ever, never, before | yesterday, then, when |
| just, already, yet | at 6 o'clock, on Friday |
| so far, lately | in the end |
| this week, today (ještě neskončily) | last week, that day |

Jedno varování: tahle tabulka je berlička, ne zákon. 🩼

A čtyři pasti, kvůli kterým na ni nespoléhej:

**Past 1: „for“ není signál ničeho.** Obě tyhle věty jsou správně:

- I **lived** in Prague **for five years**. (Už tam nebydlím.)
- I**'ve lived** here **for five years**. (Pořád tady bydlím.)

Rozhoduje, jestli to pokračuje, ne slovo *for*. Spolehlivý signál je jen **since**.

**Past 2: „recently“ bere oba časy.** *I recently bought a car* je naprosto v pořádku.

**Past 3: „never“ a „before“ taky umí minulý čas.** *I **never met** my grandfather* - protože to období je uzavřené.

**Past 4: „today, this week, this month“** patří k předpřítomnému času jen dokud neskončí. Když je pátek večer a týden máš za sebou, klidně řekneš „I worked a lot this week.“

Takže berlička ano. Ale ta rozhodovací otázka **„můžu říct kdy?“** je pořád spolehlivější.

## Pět vět, které Češi říkají špatně (a jak je opravit)

Sesbírané z reálných lekcí. Vsadím se, že aspoň jednu z nich znáš. 😅

- Chybně: *I am here since Monday.* / Správně: *I have been here since Monday.* Proč: Česky „jsem tu od pondělí“ - přítomný čas tu svádí. Angličtina tu potřebuje předpřítomný.

- Chybně: *I live in Ostrava for ten years.* / Správně: *I have lived in Ostrava for ten years.* Proč: Když řekneš „I live here“, znamená to jen „bydlím tady“. Ta délka se bez předpřítomného času nedá vyjádřit.

- Chybně: *I have seen that film yesterday.* / Správně: *I saw that film yesterday.* Proč: Ukončený čas + předpřítomný čas = nikdy.

- Chybně: *How long are you married?* / Správně: *How long have you been married?* Proč: Bez toho „have“ to zní jako otázka na to, na jak dlouho si to manželství pořídili - stejně jako „How long are you here for?“ znamená „jak dlouho se tu zdržíš“.

- Chybně: *Did you ever be in London?* / Správně: *Have you ever been to London?* Proč: Dvě chyby v jedné: po „did“ nemůže být „be“, a k Londýnu patří „been to“, ne „be in“. Mimochodem „Did you ever go to London?“ správně je, jen se ptáš na uzavřené období.

Bonus, který na lekcích slýcháme taky často: **been to** vs. **gone to**.

- She **has been to** Paris. = Byla tam a je zpátky.
- She **has gone to** Paris. = Odjela tam a pořád je tam.

## A teď ta nepříjemná část: Američané to porušují

Až budeš koukat na americký seriál, uslyšíš „Did you eat yet?“ místo „Have you eaten yet?“. A budeš si myslet, že jsem ti lhala.

Nelhala. Jen americká angličtina je v tomhle volnější.

Data: v britské angličtině se předpřítomný čas objevuje **4 774krát na milion slov**, v americké **4 005krát**. Britové ho tedy používají zhruba o **19 % víc** a v širší škále situací.

Co s tím prakticky?

Když se učíš, drž se britského pravidla. Je přísnější, takže s ním nešlápneš vedle - Američan ti bude rozumět a Brit tě pochválí. Opačně to nefunguje. 👌

A jestli si zrovna vybíráš, na čem poslouchat, pomůže výběr podle úrovně: [nejlepší filmy na učení angličtiny](https://www.clearenglish.cz/blog/nejlepsi-filmy-na-uceni-anglictiny).

## Bonus: prostý vs. průběhový (protože se na to ptáš)

Rychle, protože to je další častá otázka.

**Předpřítomný prostý** (have done) - jde o **výsledek** nebo o **kolik**:

- I**'ve written** three emails. (Tři jsou hotové.)

**Předpřítomný průběhový** (have been doing) - jde o **činnost samotnou** nebo **jak dlouho**:

- I**'ve been writing** emails all morning. (Celé dopoledne u toho sedím. Kolik jich je, neřeším.)

A jedna past: některá slovesa průběhový tvar netvoří, protože popisují stav, ne činnost. Typicky **know, believe, understand, own, belong, need**. Takže „I've known her for years“, nikdy „I've been knowing her“.

Stejná stavová slovesa hlídej i v přítomném čase: proč je správně *I know* a ne *I am knowing* a kdy je to *I work* a kdy *I'm working*, rozebíráme v článku [present simple vs. present continuous](https://www.clearenglish.cz/blog/present-simple-vs-present-continuous).

Pozor ale na **have** a **be** - ta průběhový tvar mají, jakmile znamenají činnost místo stavu: „I'm **having** lunch“, „You're **being** silly“, „I've **been having** problems with my laptop“. Rozhoduje význam, ne sloveso.

## Cvičení: předpřítomný, nebo minulý čas? (8 vět)

Doplň si čas a pak si zkontroluj odpovědi. Bez podvádění. 😊

1. I ______ (not see) him since Christmas.
2. She ______ (buy) that car in 2021.
3. ______ you ever ______ (try) Thai food?
4. We ______ (move) to Prague three years ago.
5. How long ______ you ______ (work) here?
6. He ______ (just / finish) his homework.
7. When ______ you ______ (arrive)?
8. I ______ (read) two books this month.

**Odpovědi:**

1. haven't seen (since → předpřítomný)
2. bought (in 2021 → ukončený čas)
3. Have… tried (ever → zkušenost). Americky projde i „Did… try“, ale drž se britské varianty.
4. moved (ago → ukončený čas)
5. have… worked / have… been working (how long → trvá to)
6. has just finished (just → následek teď)
7. did… arrive (when → konkrétní okamžik)
8. have read (this month ještě neskončil). Pozor na past: minulý tvar se píše taky „read“, jen se čte jinak.

Šest a víc? Máš to. 💪

Chceš ještě jedno kolo bez koukání na odpovědi? Tady je interaktivní verze s deseti dalšími větami. Klikáš a hned vidíš vysvětlení:

### Otestujte se: present perfect, nebo past simple?

1. I ___ my keys. I can't get in. (lost / have lost / was losing)
2. I ___ him yesterday at the station. (have seen / saw / have been seeing)
3. ___ you ever ___ sushi? (Did / eat / Have / eaten / Do / eat)
4. She ___ in Brno since 2019. (lives / lived / has lived)
5. We ___ the report last week. (finished / have finished / finish)
6. I've just ___ lunch, I'm not hungry. (had / have / having)
7. When ___ you ___ to Prague? (have / moved / did / move / were / moving)
8. I ___ my homework yet. (didn't finish / haven't finished / don't finish)
9. He ___ three coffees today and it's only 10 a.m. (drank / has drunk / drinks)
10. Shakespeare ___ a lot of plays. (has written / wrote / has been writing)

Řešení:

1. have lost: Zajímá nás výsledek teď (nemůžu dovnitř), ne kdy se to stalo. Present perfect.
2. saw: Yesterday je konkrétní uzavřený čas. Past simple.
3. Have / eaten: Ever se ptá na zkušenost bez data. Present perfect.
4. has lived: Since ukazuje na děj, který začal v minulosti a trvá. Present perfect.
5. finished: Last week je uzavřené období. Past simple.
6. had: Just + present perfect: I have just had. Po have následuje třetí tvar.
7. did / move: When se ptá na konkrétní okamžik, a tomu odpovídá past simple.
8. haven't finished: Yet patří k present perfect a signalizuje, že to ještě platí.
9. has drunk: Today ještě neskončilo, děj se počítá do přítomnosti. Present perfect.
10. wrote: Shakespeare už nic nenapíše, období je uzavřené. Past simple.

Míň než šest? Vrať se k té jedné otázce nahoře a projeď test znovu za dva dny. Ne dneska - za dva dny. Odstup je to, co ti to uloží do hlavy, a platí to i pro všechno ostatní: proč rozložené opakování funguje líp než jeden dlouhý blok, rozebírám v článku o tom, [jak se naučit anglicky](https://www.clearenglish.cz/blog/jak-se-naucit-anglicky).

### Pět minut denně, které to usadí

1. Řekni nahlas tři věty o tom, co jsi dnes už udělala. S *I have* nebo *I've*: *I've already had breakfast.*
2. Ke každé přidej verzi s konkrétním časem a přepni do minulého času: *I had breakfast at seven.*
3. Přečti si obě věty za sebou, ať slyšíš ten rozdíl.

Po týdnu přestaneš přemýšlet nad tabulkou a začneš vybírat čas podle toho, co chceš sdělit.

## Na závěr

Předpřítomný čas není těžký. Je jen **cizí**.

Tvoření zvládneš za odpoledne: *have/has* a třetí tvar. Těžší je poznat, kdy ho použít, protože ho nemáš v mateřštině a nemáš ho na co napojit. A dokud si ho vědomě nepostavíš, mozek bude sahat po tom, co zná, tedy po přítomném nebo minulém čase.

Ta studie z roku 2026 ostatně naznačuje, že u polských mluvčích se vidový sklon s vyšší úrovní dokonce posiluje. 🙃

Takže: jedna otázka. **Můžu říct kdy?** Polož si ji dneska u každé věty o minulosti, kterou řekneš nebo napíšeš. Bude to pomalé a bude tě to štvát.

Za dva týdny si ji přestaneš klást vědomě. A za měsíc už jen občas zaváháš u „today“. 😌

Napiš mi, která z těch pěti českých chyb tě trefila. Sázím na „I am here since Monday“.

## Zdroje

- Werner, V.: [The frequency of the Present Perfect in varieties of English around the world](https://www.academia.edu/13752087/The_frequency_of_the_Present_Perfect_in_varieties_of_English_around_the_world) - korpus GloWbE, údaje o britské a americké angličtině
- [L1 Influence on the Use of the English Present Perfect: A Corpus Analysis of Russian and Spanish Learners' Essays](https://jle.hse.ru/article/view/16720), Journal of Language and Education
- [Cross-linguistic influence in the processing of aspect in L2 English: Slavic, but not Norwegian L1 speakers associate past simple with completion](https://www.frontiersin.org/journals/language-sciences/articles/10.3389/flang.2026.1756472/full), Frontiers in Language Sciences (2026)
- Cambridge English: [The Present Perfect in British and American English](https://www.cambridge.org/elt/blog/2015/10/12/grammar-beyond-9/)

## Nejčastější otázky

### Co je předpřítomný čas (present perfect)?

Předpřítomný čas, anglicky present perfect, je anglický slovesný čas, který spojuje minulost s přítomností. Děj proběhl nebo začal v minulosti, ale důležitý je teď: jako zkušenost (I have been to London), jako stav, který trvá dodnes (I have lived here for five years), nebo jako nedávný děj s výsledkem teď (I have lost my keys). Čeština žádný takový čas nemá.

### Jak se tvoří předpřítomný čas?

Pomocným slovesem have (u he, she, it has) a příčestím minulým, tedy třetím tvarem slovesa: I have worked, she has seen. Zápor je haven't nebo hasn't (I haven't finished), otázka má have nebo has před podmětem (Have you finished?). U pravidelných sloves je třetí tvar zakončený na -ed, nepravidelná se učí zpaměti (go, went, gone).

### Jaký je rozdíl mezi minulým a předpřítomným časem v angličtině?

Minulý čas prostý mluví o ději, který se stal v konkrétním, ukončeném okamžiku (I saw her yesterday). Předpřítomný čas mluví o ději, u kterého je čas nedůležitý, neznámý, nebo ještě neskončil (I have seen her twice). Nejrychlejší test: když do věty můžeš přidat konkrétní kdy, které už skončilo, je to minulý čas.

### Kdy se předpřítomný čas nesmí použít?

Vždycky, když ve větě určuješ, kdy se to stalo, a ten okamžik je pryč: yesterday, last week, in 2019, two hours ago, when I was a child. A v běžných otázkách začínajících na when. Pozor, není to o samotném slově: I haven't seen him since yesterday je správně, protože tam yesterday neurčuje okamžik děje, ale odkdy se to počítá.

### Existuje předpřítomný čas v češtině?

Ne. A to je přesně důvod, proč Čechům dělá takové problémy. Čeština řeší situace typu bydlím tady pět let přítomným časem, kdežto angličtina k tomu potřebuje předpřítomný. Nemáš na to v hlavě žádnou předlohu, takže si ji musíš postavit vědomě.

### Jaký je rozdíl mezi předpřítomným časem prostým a průběhovým?

Prostý (I have written three emails) se zaměřuje na výsledek nebo počet. Průběhový (I have been writing emails all morning) se zaměřuje na činnost a její délku. U otázky how long jsou často správně oba. U stavových sloves jako know, believe, understand nebo own se průběhový tvar nepoužívá.

### Používají Britové a Američané předpřítomný čas stejně?

Ne úplně. V britské angličtině se objevuje zhruba o pětinu častěji a v širší škále situací, Američan klidně řekne Did you eat yet? místo Have you eaten yet? Když se učíš, drž se britského pravidla: je přísnější, takže s ním nešlápneš vedle ani v americké angličtině.

### Jak poznat, kdy je past simple a kdy past continuous?

Past simple je dokončený děj (I cooked dinner). Past continuous je děj, který v určitém okamžiku právě probíhal (I was cooking dinner when she called). Typicky se kombinují: delší děj v průběhovém čase tvoří kulisu, kratší děj v prostém čase ho přeruší.

### Jaký je rozdíl mezi přítomným časem prostým a přítomným časem průběhovým?

Prostý (I work in Ostrava) popisuje to, co platí obecně, opakovaně, pořád. Průběhový (I am working from home this week) popisuje to, co se děje teď nebo dočasně. Stejná stavová slovesa jako u předpřítomného času průběhový tvar netvoří: správně je I know, ne I am knowing.