# Frázová slovesa: 150 z nich pokryje 63 % všech případů

> Frázová slovesa v angličtině: proč jich stačí 150, jak se dělí, kdy patří do formálního e-mailu a proč se jim Češi vyhýbají víc, než by museli.

Publikováno: 2026-09-17 | Aktualizováno: 2026-09-17
Kategorie: Slovíčka | Úroveň: B2
Autor: Thinzar Swe
Zdroj: https://www.clearenglish.cz/blog/frazova-slovesa

## TL;DR

Frázových sloves je přes 12 500, ale 150 nejčastějších pokrývá 63 % všeho, na co v angličtině narazíš, a u každého stačí dva významy místo pěti. Češi se jim vyhýbají z opatrnosti, ne z neznalosti. Do formálního textu patří ta doslovná a ustálená (carry out, point out), ne ta hovorová (mess up, sort out).

## Co si odnést

- Frázových sloves je 12 508, ale 150 nejčastějších pokrývá 63 % všech výskytů a 25 nejčastějších skoro třetinu.
- U každého frázového slovesa stačí dva významy, ne pět. Pokryjí v průměru 83 % reálného použití.
- Vyhýbání frázovým slovesům je opatrnost, ne neznalost. Mizí s tím, že si dovolíš riskovat.
- Zájmeno jde vždycky doprostřed (turn it off), třídílná slovesa se nedělí nikdy (put up with it).
- Do formálního textu patří doslovná a ustálená frázová slovesa (carry out, point out), ne obrazná a hovorová.

Frázová slovesa jsou ta věc, která dělí [B2 od C1](https://www.clearenglish.cz/blog/urovne-anglictiny).

Ne gramatika. Tu už na B2 umíš. Rozdíl je v tom, že rodilý mluvčí řekne *I'll look into it* a ty řekneš *I will investigate it*. Obojí je správně. Jen jedno z toho zní jako člověk a druhé jako výroční zpráva. 😅

A tady je číslo, kvůli kterému se tomu nevyhneš:

> Podle korpusové analýzy Britského národního korpusu narazíš průměrně na **jedno frázové sloveso v každých 150 slovech** angličtiny, kterou slyšíš nebo čteš.

[Ve filmu](https://www.clearenglish.cz/blog/nejlepsi-filmy-na-uceni-anglictiny) to při běžném tempu dialogu vychází na několik desítek za hodinu. (Tenhle přepočet je můj, ne ze studie.)

Dobrá zpráva přijde hned v další kapitole.

## Kolik jich vlastně je? Míň, než se bojíš

V Britském národním korpusu je **12 508 různých frázových sloves**.

Tohle číslo je důvod, proč se jich lidi bojí. Vypadá to jako nekonečný seznam, který se nedá zvládnout.

Jenže frekvence je u nich extrémně nerovnoměrná. Garnier a Schmitt sestavili takzvaný **PHaVE List** a zjistili tohle:

> **150 nejčastějších frázových sloves tvoří 1,2 % všech existujících, ale pokrývá 63 % všech případů, na které v angličtině narazíš.**

![Tři pruhy: 25 nejčastějších frázových sloves pokrývá třetinu výskytů, 100 nejčastějších přes polovinu a 150 nejčastějších 63 procent, přestože všech je 12 508](https://www.clearenglish.cz/blog/frazova-slovesa-kolik-jich-je.jpg)

Sto padesát. To je seznam, který se zvládne za pár měsíců.

A jde to ještě dál. Gardner a Davies spočítali, že:

- **25 nejčastějších** frázových sloves tvoří skoro **třetinu** všech výskytů
- **100 nejčastějších** tvoří **víc než polovinu**
- **20 sloves × 8 částic = 160 kombinací** dá dohromady **50,4 %** všeho

(Pozor, na internetu se často píše, že „prvních 100 tvoří asi třetinu“. To je špatně. Třetinu tvoří prvních **25**.)

Takže ne, nemusíš se učit dvanáct tisíc slov. Musíš se naučit jeden krátký seznam pořádně.

## Ta věc s významy, kterou nikdo neřekne

Tady je druhá polovina té dobré zprávy, a pro mě osobně nejužitečnější zjištění z celého výzkumu.

Gardner a Davies zjistili, že **100 nejčastějších frázových sloves má dohromady 559 různých významů**. To je průměrně **5,6 významu na jedno sloveso**.

Zní to děsivě. *Take off* může být sundat, vzlétnout, vzít si volno, rozjet se, ubrat.

Ale Garnier a Schmitt to dopočítali dál. Když vezmeš u každého slovesa jen ty významy, které pokrývají většinu reálného použití, dostaneš:

> **Průměrně 1,92 významu na frázové sloveso.** A ty pokryjí v průměru **83 %** všech případů.

Dva významy. Ne pět a půl.

Jinými slovy: ano, *take off* má pět významů. Ale dva z nich nesou většinu toho, co kdy uslyšíš. Zbytek dořeší kontext.

**Praktický důsledek:** neuč se u frázového slovesa všechny významy ze slovníku. Nauč se dva a jdi dál. Ušetříš si dvě třetiny práce a přijdeš zhruba o šestinu pokrytí. 👌

## Proč se jim Češi vyhýbají (a je to podložené)

Existuje na to celá výzkumná linie a je docela zajímavá.

**1985, Dagut a Laufer.** Hebrejští studenti systematicky volili jednoslovné sloveso (*disappoint*) místo frázového (*let down*). Vysvětlení: hebrejština takovou konstrukci vůbec nemá, takže se nemají o co opřít.

**1989, Hulstijn a Marchena.** Otestovali Nizozemce. Nizozemština tu konstrukci **má**, takže by se podle první teorie vyhýbat neměli.

Vyhýbali se stejně. 🤨

A ještě něco mnohem zajímavějšího: nejvíc se vyhýbali těm frázovým slovesům, která byla **nejpodobnější** jejich nizozemským protějškům. Autoři tomu říkají strategie „hraju na jistotu“: studenti volili univerzální jednoslovná slovesa s obecným významem místo specifických frázových. A u těch, které vypadaly „moc snadno“, měli podezření, že je to past z mateřštiny.

**2004, Liao a Fukuya.** Zpřesnili to: vyhýbání závisí na **úrovni** (mizí s pokročilostí), na **typu** (obrazná frázová slovesa se obchází víc než doslovná) a na **typu úkolu**.

Takže: vyhýbání není hloupost ani nedostatek slovní zásoby. Je to **opatrnost**. A mizí to tím, že si dovolíš riskovat.

## Češi na tom nejsou špatně. V jedné věci jsou dokonce nejlepší

Tohle mě při hledání podkladů překvapilo.

Wulff a Gries v roce 2019 analyzovali, jak studenti řady různých mateřských jazyků umisťují částici ve větě (jestli řeknou *turn off the light*, nebo *turn the light off*). Čeština byla mezi nimi.

Výsledek, doslova: **slovanští mluvčí měli nejnižší podíl nerodilých voleb (16,8 %)**, zatímco všechny ostatní jazykové rodiny se pohybovaly kolem 19 %.

Proč? Protože čeština má **předponová slovesa**. *Jít → vyjít, zajít, přijít, dojít, obejít.* Je to typologicky podobný mechanismus jako anglické *go out, go in, go over*. Češi to mají v hlavě.

Ale pozor, má to i druhou stranu. Studie na polských a litevských studentech ukázala, že obě skupiny frázová slovesa **používají výrazně míň** než rodilí mluvčí (Poláci o 40,5 %) a že z předponových sloves vyrábějí **kalky**, doslovné překlady, které v angličtině neexistují.

Česky to vypadá takhle. Vezmeš předponu, přeložíš ji a přilepíš:

- ❌ ~~*out-go*~~ z „vyjít“, správně je *go out*
- ❌ ~~*over-live*~~ z „přežít“, správně je *get through* nebo *survive*
- ✅ *write down* z „zapsat“, tady to mimochodem náhodou vyjde 👌

Takže: předpony ti pomáhají s tím, **kam dát částici**. Nepomáhají ti s tím, **kterou částici zvolit**.

(Poctivá poznámka: studie o Češích konkrétně neexistuje. Wulff a Gries měli Čechy ve slovanské skupině dohromady s dalšími slovanskými jazyky, a ta druhá studie byla o Polácích a Litevcích. Vidový a předponový systém má ale čeština stejný, takže se to skoro jistě týká i Čechů.)

## Tři typy a jedno pravidlo, které se nesmí porušit

### 1️⃣ Nepřechodná (nemají předmět)

Nedají se oddělit, protože není co vkládat doprostřed.

> I **get up** at seven.
> The plane **took off**.

### 2️⃣ Přechodná oddělitelná

Předmět může být uprostřed i na konci. Obojí je správně.

> They've **called off** the meeting. ✅
> They've **called** the meeting **off**. ✅

**Ale:** jakmile je předmětem **zájmeno**, musí být uprostřed. Tohle pravidlo nemá výjimku.

> They've **called it off**. ✅
> ~~They've called off it.~~ ❌

> **Turn it off.** ✅
> ~~Turn off it.~~ ❌

### 3️⃣ Přechodná neoddělitelná

Nedají se rozdělit nikdy, ani zájmenem.

> Who **looks after** her? ✅
> ~~Who looks her after?~~ ❌

A do téhle skupiny patří i **třídílná** frázová slovesa: *come up with, get rid of, get on with, put up with, look forward to*.

> Who **came up with** that idea? ✅
> I can't **put up with it**. ✅ (zájmeno jde až za obě částice)

![Tři typy frázových sloves a pravidlo oddělitelnosti: nepřechodná se nedělí, přechodná oddělitelná musí mít zájmeno uprostřed, neoddělitelná a třídílná se nedělí nikdy](https://www.clearenglish.cz/blog/frazova-slovesa-oddelitelnost.jpg)

### Co dělají rodilí mluvčí doopravdy

Učebnice končí u pravidel. Korpus přidává tohle:

- **Dlouhý předmět jde za částici.** *He turned off the light in the hallway*, ne *He turned the light in the hallway off*. Čím delší předmět, tím spíš zůstane sloveso s částicí pohromadě.
- **Zájmeno rozděluje vždycky.** Korpusově je to prakticky povinné, takže to pravidlo z učebnice sedí.
- **Obrazná frázová slovesa se rozdělují míň.** Čím je význam idiomatičtější, tím víc se to chová jako jeden celek.
- **Když za předmětem následuje předložková vazba, rozděluje se.** *He picked the book up off the floor.*

A jedna věc pro tebe: studenti sloveso s částicí **nechávají pohromadě častěji než rodilí mluvčí** (71 % oproti 62 %). Takže když si nejsi jistá, rozdělení je ta varianta, kterou používáš málo. 😊

## Profesní vrstva: kdy frázové sloveso do e-mailu NEpatří

Tady se dostáváme k tomu, co odděluje pokročilého studenta od člověka, který v angličtině pracuje.

Pravidlo, které slyšíš všude, zní: *frázové sloveso = neformální, jednoslovné latinské sloveso = formální.*

Je to pravidlo užitečné. A je **příliš zjednodušené**.

### Co je na tom pravdy

Frázová slovesa jsou v odborném textu podle korpusu COCA až **jedenáctkrát vzácnější** než v titulcích filmů a zhruba **desetkrát** vzácnější než v blozích a beletrii. Ten rozdíl je skutečný a velký.

### Co na tom pravda není

Lexikografové z Cambridge to říkají natvrdo. Ačkoliv frázová slovesa často považujeme za neformální, *„většina z nich je ve skutečnosti neutrální a je jich dost, která jsou vyloženě formální.“*

A data to potvrzují. Deset nejčastějších frázových sloves v **akademických** textech v korpusu COCA:

> **point out, carry out, go on, make up, set up, take on, turn out, bring about, give up, find out**

*Carry out* není v obecné angličtině ani v první dvacítce, ale v odborném textu je druhé nejčastější. *Point out* je devátý celkově a **první** v akademickém psaní.

Takže se nemění jenom frekvence. Mění se **složení**. A podle studie z roku 2020 se u drtivé většiny z těch 150 nejčastějších frázových sloves jejich užívání mezi mluveným a odborným registrem **významně liší**.

### Jak to tedy dělat prakticky

Nedrž se pravidla „v mailu žádná frázová slovesa“. Drž se tohohle:

| Do formálního textu **patří** | Do formálního textu **nepatří** |
| --- | --- |
| carry out, point out, bring about | mess up, screw up, sort out |
| set up, take on, result in | come up with (radši *propose*) |
| find out, turn out, make up | get across, put up with |
| consist of, deal with, refer to | check out, figure out, hang on |

![Dva sloupce: frázová slovesa, která patří do formálního textu, jako carry out nebo point out, a ta, která tam nepatří, jako mess up nebo sort out](https://www.clearenglish.cz/blog/frazova-slovesa-registr.jpg)

Vzor je jednoduchý: **doslovná a ustálená** frázová slovesa jsou v pořádku všude. **Obrazná a hovorová** patří do mluvené řeči.

A když si nejsi jistá, zkus si to přečíst nahlas. Pokud to zní jako něco, co bys řekla kamarádce u kávy, do smlouvy to nedávej. ☕

## Jak se je učit, aby zůstala

Teď to nejdůležitější, protože většina lidí se je učí způsobem, který nefunguje.

**Nefunguje:** abecední seznam. *Ask out, back up, blow up, break down…* Mozek si mezi nimi nemá co spojit.

**Funguje líp:** seskupit je podle **významu částice**.

Boers to v roce 2000 otestoval. Devětatřicet studentů se učilo 26 frázových sloves seskupených podle konceptuální metafory částice, pětatřicet dostalo abecední seznam s vysvětlivkami. První skupina dopadla **významně líp** (p < 0,05).

Ansari (2016) šel dál a otestoval i slovesa, která **nikdo neučil**. Skupina, která se učila přes význam částice, měla u neučených sloves průměr 13,87 proti 6,53 u kontrolní skupiny. Dokázala si význam částice domyslet u sloves, která nikdy neviděla.

Jak to vypadá v praxi, částice **UP** skoro vždycky znamená jednu z těchhle věcí:

- **nahoru** (doslova): stand up, climb up, lift up
- **dokončení, úplnost**: eat up (sníst do posledního), drink up, finish up, use up
- **zvýšení**: speed up, turn up (the volume), heat up
- **vznik, objevení se**: come up, show up, pop up

Když tohle jednou pochopíš, *eat up* si nemusíš pamatovat. Odvodíš si ho.

**Poctivá poznámka:** ten výzkum není zdaleka jednoznačný. Studie jsou malé a jedna španělská studie na 81 studentech nenašla **žádné statisticky významné** zlepšení. Takže: seskupování podle částice je lepší než abecední seznam, ale není to kouzlo. Pořád nad tím musíš strávit čas a vracet se k tomu s odstupem, tedy dělat [rozložené opakování](https://www.clearenglish.cz/blog/jak-se-naucit-anglicky).

## Kde začít: prvních 20 podle frekvence

Přesně podle pořadí z PHaVE listu:

1. go on · 2. pick up · 3. come back · 4. come up · 5. go back
6. find out · 7. come out · 8. go out · 9. point out · 10. grow up
11. set up · 12. turn out · 13. get out · 14. come in · 15. take on
16. give up · 17. make up · 18. end up · 19. get back · 20. look up

Všimla sis něčeho? Skoro všechno jsou **jednoduchá slovesa**: go, come, get, take, make, look, pick. Žádná exotika.

A všimni si, kolik z nich je zároveň v tom akademickém seznamu: *point out, set up, take on, make up, turn out, find out, go on, give up*. Osm z dvaceti. Ta nejfrekventovanější frázová slovesa jsou zároveň ta, která můžeš bez obav použít v práci. 💎

## Rychlý test: 6 vět

1. *Turn off it.* Oprav.
2. Přelož „Nesnáším ho.“ (s *put up with*)
3. *He picked up the book that was lying on the floor in the hallway.* Je to správně?
4. Které z dvojice patří do odborného článku: *carry out* / *sort out*?
5. Doplň částici: They **called** the meeting ___.
6. *Who came up with it?* nebo *Who came it up with?*

**Odpovědi:**

1. **Turn it off.** Zájmeno musí doprostřed.
2. **I can't put up with him.** Třídílné, neoddělitelné, zájmeno až za obě částice.
3. **Ano.** Dlouhý předmět jde za částici, rozdělit by to znělo divně.
4. **Carry out.** Je to druhé nejčastější frázové sloveso v akademickém textu. *Sort out* je hovorové.
5. **off** (called the meeting off / called off the meeting, obojí jde, předmět není zájmeno)
6. **Who came up with it?** Třídílná se nedělí nikdy.

### Otestujte se: kam patří předmět?

1. Vypni to. (Turn off it. / Turn it off. / Turn off that it.)
2. Nesnáším ho. (put up with) (I can't put him up with. / I can't put up him with. / I can't put up with him.)
3. Kdo s tím přišel? (Who came up with it? / Who came it up with? / Who came up it with?)
4. They called the meeting ___. (off / out / away)
5. Do odborného článku patří spíš: (sort out / carry out / mess up)
6. He picked up the book that was lying on the floor in the hallway. (Správně / Špatně, má být picked the book ... up)
7. I'll look ___ the kids tonight. (after / for / up)
8. Please ___ the form ___ and send it back. (fill / in / fill / on / fill / at)

Řešení:

1. Turn it off.: Oddělitelné frázové sloveso + zájmeno: zájmeno musí doprostřed.
2. I can't put up with him.: Třídílná frázová slovesa se nedělí nikdy. Zájmeno jde až za obě částice.
3. Who came up with it?: Come up with je třídílné, tedy neoddělitelné.
4. off: Call off = zrušit. Předmět není zájmeno, takže jde obojí: called off the meeting i called the meeting off.
5. carry out: Carry out je druhé nejčastější frázové sloveso v akademickém textu. Sort out a mess up jsou hovorové.
6. Správně: Dlouhý předmět jde za částici. Rozdělit to by znělo divně.
7. after: Look after = starat se. Look for = hledat, look up = vyhledat (v slovníku).
8. fill / in: Fill in (nebo fill out) = vyplnit. Oddělitelné: fill the form in i fill in the form.

## Na závěr

Frázová slovesa nejsou nekonečná. To je to hlavní, co si z toho odnes.

Je jich dvanáct tisíc, ale používá se jich sto padesát. Mají pět významů, ale používají se dva. A polovinu všech výskytů postavíš z dvaceti obyčejných sloves a osmi částic.

Zbývá ta nepříjemná část: **musíš si dovolit je použít.** Ten výzkum o vyhýbání ukázal, že nejde o to, že bys je neznala. Jde o to, že sáhneš radši po bezpečném jednoslovném slovese, protože u něj víš, že se netrefíš vedle.

Tak se tref vedle. Je to jediná cesta, jak se dostat z *I will investigate it* na *I'll look into it*. 💪

Napiš mi, které frázové sloveso ti dělá největší potíže. Tipuju, že to bude něco s *get*.

## Zdroje

- Gardner, D. & Davies, M. (2007): [Pointing Out Frequent Phrasal Verbs: A Corpus-Based Analysis](https://eric.ed.gov/?id=EJ788007), TESOL Quarterly 41(2)
- Garnier, M. & Schmitt, N. (2015): [The PHaVE List](https://nottingham-repository.worktribe.com/OutputFile/762406), Language Teaching Research 19(6); [samotný seznam](https://www.norbertschmitt.co.uk/vocabulary-resources)
- Wulff, S. & Gries, S. Th. (2019): [Particle Placement in Learner Language](https://www.stgries.info/research/2019_SW-STG_PartPlacemByLearners_LgLearng.pdf), Language Learning 69(4), čeština je v analyzovaném vzorku
- Garbatovič, B. & Grigaliūnienė, J. (2020): [Phrasal Verbs in Learner English: Lithuanian and Polish Learners](https://www.apgads.lu.lv/fileadmin/user_upload/lu_portal/apgads/PDF/BJELLC/BJELLC_10/BJELLC.10.2020.03.pdf), BJELLC 10
- Hulstijn, J. & Marchena, E. (1989): [Avoidance: grammatical or semantic causes?](https://pure.uva.nl/ws/files/1968986/165040_Hulstijn_Marchena_SSSLA_1989.pdf), SSLA 11(3)
- Dagut, M. & Laufer, B. (1985): [Avoidance of Phrasal Verbs](https://www.cambridge.org/core/journals/studies-in-second-language-acquisition/article/abs/avoidance-of-phrasal-verbsa-case-for-contrastive-analysis/DD9DDC46365FED8F2F88F922E000618A), SSLA 7(1)
- Liu, D. & Myers, D. (2020): [The most-common phrasal verbs and their meanings across registers](https://journals.sagepub.com/doi/abs/10.1177/1362168818798384), Language Teaching Research
- Cambridge Dictionary Blog: [Phrasal verbs in formal writing](https://dictionaryblog.cambridge.org/2015/08/05/they-carried-out-an-experiment-phrasal-verbs-in-formal-writing/)
- Writefull: [Phrasal verbs in academic writing](https://blog.writefull.com/phrasal-verbs-in-academic-writing/), data z korpusu COCA
- Piquer-Píriz a kol.: [Applying Cognitive Linguistics to elucidate the meanings of the particles IN/OUT and UP/DOWN in L2 classrooms](https://www.jbe-platform.com/content/journals/10.1075/rcl.00207.piq), Review of Cognitive Linguistics, studie na 81 studentech bez významného efektu
- Ansari (2016): [The Acquisition of Phrasal Verbs through Cognitive Linguistic Approach](https://files.eric.ed.gov/fulltext/EJ1127525.pdf), ALLS
- British Council: [Phrasal verbs (B1-B2 grammar)](https://learnenglish.britishcouncil.org/grammar/b1-b2-grammar/phrasal-verbs), pravidla oddělitelnosti

## Nejčastější otázky

### Co jsou frázová slovesa?

Spojení slovesa a částice (předložky nebo příslovce), které dohromady mají jiný význam než to sloveso samo. Look je dívat se, ale look after je starat se a look up je vyhledat. V češtině se jim někdy říká i vazebná nebo víceslovná slovesa.

### Kolik frázových sloves se musím naučit?

Existuje jich přes 12 500, ale 150 nejčastějších pokrývá asi 63 % všech případů, na které narazíš. Prvních 25 pokryje skoro třetinu. Takže reálný cíl je jeden seznam o 150 položkách, ne slovník.

### Jak poznám, jestli se frázové sloveso dá rozdělit?

Podle toho, jestli má předmět. Nepřechodná (get up) se nedělí, protože není co vkládat doprostřed. Přechodná se většinou dělit dají, a když je předmětem zájmeno, dělit se musí (turn it off). Třídílná (put up with, come up with) se nedělí nikdy. Neoddělitelná dvojdílná jako look after se musíš naučit zvlášť.

### Můžu používat frázová slovesa ve formálním e-mailu?

Některá ano, některá ne. V odborných textech jsou frázová slovesa zhruba desetkrát vzácnější, ale úplně nezmizí. Naopak point out a carry out patří k nejčastějším frázovým slovesům v akademickém psaní vůbec. Vyhýbej se těm obrazným a hovorovým (mess up, sort out, check out), ustálená a doslovná (carry out, consist of, result in, deal with) klidně používej.

### Jak si frázová slovesa zapamatovat?

Ne abecedně. Seskup si je podle významu částice, všechna up ve smyslu dokončení, všechna out ve smyslu ven a tak dál. Výzkum ukazuje, že studenti, kteří se je učili takhle, si pak dokázali odvodit i význam sloves, která se vůbec neučili. A k tomu přidej rozložené opakování, jinak to vyprchá.

### Jsou frázová slovesa jen v angličtině?

Ne. Má je celá germánská rodina, němčina, nizozemština, švédština. A čeština má něco strukturně podobného: předponová slovesa odvozená od základu (jít, vyjít, zajít, přijít, obejít). Právě proto se slovanští mluvčí ve výzkumu trefovali do správného slovosledu častěji než ostatní.